Téma:

dodo napsal: Já jsem na tom stejně, všechny tyto kytky mám ještě doma, ale asi před 10-ti dny jsem je podruhé od podzimu zalil a teď budu sledovat předpovědi počasí a pokud budou hlásit trochu delší slunečno (bez ohledu na teploty), tak je dám do skleníku (ale příští týden to ještě nebude - počkám, až rozkvetou sakury).

Bohužel u mě je to tak, že na zimním stanovišti nemohu dobře zalévat. Proto právě většinou i u těchto teplomilných kytek někdy spěchám s vystěhováním více než by bylo záhodno. Discocactusy mám skoro všechny roubované, na vlastních kořenech bych je asi v mých podmínkách ani neudržel.

Obyčejně se zálivkou čekám dokud se neobjeví samci(asi 14 dní před samicemi)



létá na kraji lesa v březnu až dubnu. Samec vlevo s oranžovými špičkami křídel. Venku mám už vše co dělám, hlavně gymna.

Pro Jiří:
Já jsem to risknul a mám všechno ve skleníku nebo ve stolech venku už tři týdny. Z těch co jsi vypsal mám první tři rody, Melocactusy, Discocactusy, Uebelmannie. Zatím nepozoruji negativní změny z nedostatku tepla, ale kdo ví?

Jiří napsal: Dnes jsem již nevydržel a přesunul do skleníku i Melocactusy, Discocactusy, Uebelmannie, Arrojadoe a Buiningie. Jen poznamenám, že mám možnost ve skleníku v noci přitopit. Docela by mě zajímalo, kdy tyto teplomilné rostliny do netopeného skleníku dáváte vy? Já to skoro nikdy neodhadnu. Buď je už moc slunce a pálí se, a nebo zase v noci mráz a musím přitápět.

Jirko, asi ti ani já, ani kdokoliv jiný zodpovědně neporadí. Já jsem na tom stejně, všechny tyto kytky mám ještě doma, ale asi před 10-ti dny jsem je podruhé od podzimu zalil a teď budu sledovat předpovědi počasí a pokud budou hlásit trochu delší slunečno (bez ohledu na teploty), tak je dám do skleníku (ale příští týden to ještě nebude - počkám, až rozkvetou sakury). I když krátkodobě, třeba v noci, více klesne teplota, tak to nevadí, trochu se přitopí, ale důležité je, aby přes den měly kytky teplo a slunko. Ideální je na tyto akce si vysledovat nějaký spolehlivý fenologický ukazatel - já např. už roky poprvé po zimě zalévám celý skleník (bez ohledu na datum) když rozkvétá zlatý déšť. Ale to platí pro moje podmínky - podle místa to platí pro každého jinak.

Dnes jsem již nevydržel a přesunul do skleníku i Melocactusy, Discocactusy, Uebelmannie, Arrojadoe a Buiningie. Jen poznamenám, že mám možnost ve skleníku v noci přitopit. Docela by mě zajímalo, kdy tyto teplomilné rostliny do netopeného skleníku dáváte vy? Já to skoro nikdy neodhadnu. Buď je už moc slunce a pálí se, a nebo zase v noci mráz a musím přitápět.

Dave napsal: Možná blbý dotaz, ale zálivku například mýdlovou vodou používám hlavně na ovocné stromy v průběhu vegetace i kvůli mšicím a tak. Ale jelikož je to venku, tak nadále neřeším nic a prostě při dešti vše oprší.
Proto by jsem se chtěl zeptat, jakmile udělám "omytí" rostlin vodou s jarem nebo s mýdlem, je dobré poté následně v nějakém časovém odstupu udělat omytí čistou vodou? Pro smytí "mýdla nebo jaru".

Je to zbytečné, pokud se použije ten nejjednodušší jar bez různých příměsí smradů a dalších "vylepšení". Tak, jako je nejlepší "Šichtovo mýdlo s jelenem" už z První republiky, s kterým se myli lidi, schody, strouhalo se do prádla na praní (prací prášky nebyly) apod. Byla to zkrátka základní a nejlacinější mýdlová hmota. Musí se ale použít jen takové množství, které naruší povrchové pnutí vody. To znamená, že se nejedná o "praní". Je to pro lepší smáčení.

Jetli te trapi ze na rostlinach muzou zustat zbytky saponatu, tak ja bych to resil obcasnym mlzenim jak pocasi dovoli. Oplachnes saponat i dalsi prach.

Možná blbý dotaz, ale zálivku například mýdlovou vodou používám hlavně na ovocné stromy v průběhu vegetace i kvůli mšicím a tak. Ale jelikož je to venku, tak nadále neřeším nic a prostě při dešti vše oprší.
Proto by jsem se chtěl zeptat, jakmile udělám "omytí" rostlin vodou s jarem nebo s mýdlem, je dobré poté následně v nějakém časovém odstupu udělat omytí čistou vodou? Pro smytí "mýdla nebo jaru".

To u mě nehrozí. Z garáže a sklepa jsou totálně vyschlý, ale zase pokud to nestihnu včas, tak začnou přes to vyschnutí některé vytahovat. Jde zejména o Lobivie apod. no a potom hlavně semenáče. U semenáčů jsem praktikoval metodu přežití a správného vývoje kvantitou, kdy ty zmršený se při příštím pikýrování vyřadí (jsem predátor). Soudruh Lenin jednou řekl, že v určitých případech může kvantita převážit nad kvalitou, no a vyhrál revoluci a byl průser.

Petr napsal: To jsem dělal dnes, ale postřikovačem dešťovkou s přídavkem jaru. Takové spíš omytí a částečné zavlažení. Takže žádné kapičky s ohledem na porušení povrchového napětí vody. Zato to dobře smyje prach ze zimování v garáži a sklepě.

Poprvé to dělám úplně stejně, navíc ještě přidávám do vody poloviční koncentraci Rovralu. Mám kaktusy celou zimu ve skleníku, jsem nucen tam i přes zimu přesazovat, míchám tu i substrát atd. takže mám kytky na jaře pořádně zaprášené a občas se mi stává, že spory hub či plísní se mi s vodou, kterou kaktusy oplachuju, dostanou přes areoly do těla kaktusu, no a v teple a vlhku.... - pokud na to nepřijdu včas, je vymalováno. Proto ten Rovral. Dříve jsem dával klasický Previcur, ale ten už není. A zdá se že to funguje,). Takže prach je můj největší nepřítel.

To jsem dělal dnes, ale postřikovačem dešťovkou s přídavkem jaru. Takové spíš omytí a částečné zavlažení. Takže žádné kapičky s ohledem na porušení povrchového napětí vody. Zato to dobře smyje prach ze zimování v garáži a sklepě. Něco jsem nechal i přirozeně na dešti ze včerejška na dnešek a teď v 21,00 hod. už zase prší. Ty na volno dostávají další přirozenou dávku.

Ve skleníku mi jaksi neprší , tak jsem v průběhu března několikrát rosil (fotky někdy z poloviny března)- v současné době všechno poprvé vydatně zalito, kytky tlačí poupata, začaly kvést mammillárky a turbiňáčci.

Výhled teplot se na nadcházející týden poněkud snížil a to jsem chtěl již tento týden o víkendu přenést do skleníku teplomilné Melocactusy a Discocactusy. Teď nevím zda-li to risknout a nebo ještě počkat.

V neděli dostaly kaktusy venku dešťovou zálivku. A já jsem měl příjemné pokoukáníčko.

Ja už to dal ven na balkón taky...přes noc 6-9 st. Už se mi na kytkách objevují také pupeny, ale tady na horách je to vše přibržděné....

peri napsal: Neo, to bys musel mít zakrytou pouze střechu a boky úplně volné, jinak se to bude chovat jak píšeš a žádné díry nic neřeší. Pokud dávám svoje semenáče do skleníku, tak vždycky dolů pod stoly do stínu a nic nezakrývám. Něco se může třeba trošku vytáhnout, ale není to nijak dramatické a u semenáčů do jednoho roku to nepadá na váhu. Po přenesení do normálního prostředí se velice rychle srovnají.

stolek, regal budu kupovat az pristi rok, teprve zacinam nic se ale nestalo, miniparnik jsem dal normal na zem a tkaninu navolno natahl na tim, teplota sla okamzite dolu a "luftuje" to...dalsi vysev uz budu asi delat primo ve skleniku a podle teploty pujde poklop asi rychle dolu.. i ted jeste Echinoc. doklicuji pekne volne, bez poklopu...

Neo napsal: tento zpusob jara zda se mi ponekud... hodil jsem uz odkryty vysev do skleniku, aby se to nespalilo na 2x zakryl bilou netkanou tkaninou... a ono to funguje skoro jako ten poklop, teplota substratu +40 st. ... a to je sklenik +30 let stary, takze spise uz takovy skleniko-folio-polykarbonatovnik takze spousta der, kolem folie slusne tahne... a stejne je to tam jak v saune....

Neo, to bys musel mít zakrytou pouze střechu a boky úplně volné, jinak se to bude chovat jak píšeš a žádné díry nic neřeší. Pokud dávám svoje semenáče do skleníku, tak vždycky dolů pod stoly do stínu a nic nezakrývám. Něco se může třeba trošku vytáhnout, ale není to nijak dramatické a u semenáčů do jednoho roku to nepadá na váhu. Po přenesení do normálního prostředí se velice rychle srovnají.

Nemám jinou možnost a nedělám to roky jinak, než, že kaktusy jdou do stolů venku rovnou ze zimování. Samozřejmě později než do skleníku, který nemám. Pokud je zima, jsou nasazeny boční kryty, jinak je to ze stran otevřené. Musím hodně stínit na začátku, protože jdou ven z tmy v garáži a vlastně do větší zimy, než měly předtím včetně střídání teplot. Na deklech je transparentní trapéz, dnes už úplně obyčejný a dost špinavý a zašlý včetně řasy na přasazích, kde jsou v několika vlnách kryty na sobě. Žádnou propustnost UV apod. neřeším. Jestli to není dobře, tak se podívejte na moje fotky gymen apod.

Už to všecko kvete hlavně Stenocactusy.

tento zpusob jara zda se mi ponekud... hodil jsem uz odkryty vysev do skleniku, aby se to nespalilo na 2x zakryl bilou netkanou tkaninou... a ono to funguje skoro jako ten poklop, teplota substratu +40 st. ... a to je sklenik +30 let stary, takze spise uz takovy skleniko-folio-polykarbonatovnik takze spousta der, kolem folie slusne tahne... a stejne je to tam jak v saune....

Dobrý den, možná se mnou nebudete souhlasit, ale myslím, že své rostliny příliš rozmazlujeme. Sice můžete namítnout, že mám de fakto pouze lobívie a cibuloviny, ale mám také plno turbinikarpusů a spol. Skleník jsem už otevřel naplno, kytky jsem zalil, a vše je OK. V zimě jsem docela větral, přes noc byly často teploty mírně pod nulu, a neodešla ani jedna kytka - včetně hejna siningií, které by měly být více teplomilné, nebo řady "teplých" cibulovin. Můj názor je: otužovat a nerozmazlovat

Souhlas s předešlými příspěvky ohledně pařenišť. Ale pokud jsou kromě stříšky celá odkrytá, nemůže se rostlinám nic stát a po 20. březnu je do nich možno vystěhovat v podstatě cokoliv, snad kromě melocactusů a vysloveně teplomilných druhů feráků. U mě byla dvě rána přes -5C a naprosto v pohodě, samozřejmě, že nezalité. V pařeništích je možné docílit lepších rostlin než ze skleníků, předpokládá to ovšem rostliny po celou sezonu nerozmazlovat, ale to tady bylo už napsáno kolikrát.

Mám dvě pařeniště metr na metr z polykarbonátu. Celoročně otevřené, jen když déle prší tak přiklápím. Je to dobré právě kvůli dešti, jinak jak píše Henry nechávat otevřené. Na noc když je mráz tak zavírám, ale nevím zda to něco zachrání.

Ty malé pařeniště jsou na h.... Přes den je tam vedro a v noci stejně jako venku. Když už tak zásadně nikdy nezavírat. Nebo udělat jenom stříšku.

Uzavíratelné pařeništní stoly jsou problémové. Mám zkušenost, že na jaře, když byl např. noční mráz -1°C, tak ve stole, kde se vzduch nehýbe byl ještě o něco větší. Co se tepla týče, je to ještě horší. Je tam malý objem vzduchu, který se rychle prohřeje, obzvláště, když je stůl situovaný tak, že na něho dlouho dopadá sluneční svit. Kdysi jsem na dva dny odjel, starala se mně o to sestra, která zde byla na návštěvě a zapoměla stůl otevřít. A tak ze stovek semenáčků zbyly jenom bílé mumie.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

asi to bylo opravdu tím,že pařeniště bylo uzavřené,když jsem je tam dával bylo ještě celkem chladno,no škoda,vidím to na kompost a nové výsevy a další trpělivé čekání,příště to už snad vychytám.....

Ivan Ku napsal: Zdravím,pánové,před týdnem jsem dal kytky konečně ze sklepa ven,něco na parapet a něco do nového pařeniště,na týden jsem odjel pryč a jaké bylo dneska moje zklamání.Kytky na parapetu úplně v pohodě,zato v pařeništi i přesto,že byly zastíněné novinami,jsou spálené na kvadrát.Vůbec tomu nerozumím a teď vlastně ani nevím co s těmi kytkami dál....

Asi bylo pařeniště málo větrané, takže krytí novinami nestačilo. Problém většinou-netvrdím, že vždycky-není sluneční záření, ale teplota, která vzniká díky skleníkovému efektu a tam ti potom ani ty noviny stačit nemusí. Dále mívá pařeniště mnohem menší objem vzduchu, takže reaguje daleko rychleji na tepelné výkyvy než např. skleník s velkým objemem vzduchu. Toť má domněnka. Pokud jsou kytky hodně popálené, spíše bych zvážil jejich náhradu, než se léta mořit s odrůstáním. Záchrana by asi měla smysl u cenných rostlin.

cykas napsal:

Jiří napsal:

cykas napsal: To, že zaliješ, nemá s popálením nic společného .

Po napití ve vegetaci se zcela jistě nepálí tak jako vysušené po zimě.

Také jsem si to dříve myslel, ale je to podle mě jedna z kaktusářských pověr. Ono je důležité zvládnout tu změnu stanoviště, chce to čas a postupné zvykýní na slunce - jako u lidí. Ta zálivka na to má na začátku vegetace minimální vliv. Mám to odzkoušené, se zálivkou není kam pospíchat. Rostliny pak vypadají lépe, takže já ještě čekám cca dva týdny .

Naprostý souhlas, máš to dobře odpozorované. Jenže tenhle postup není pro všechny, vyžaduje to zatvrdit své srdce a udržet nervy na uzdě. Výsledek ale pak většinou stojí za to.

Jiří napsal:

cykas napsal: To, že zaliješ, nemá s popálením nic společného .

Po napití ve vegetaci se zcela jistě nepálí tak jako vysušené po zimě.

Také jsem si to dříve myslel, ale je to podle mě jedna z kaktusářských pověr. Ono je důležité zvládnout tu změnu stanoviště, chce to čas a postupné zvykýní na slunce - jako u lidí. Ta zálivka na to má na začátku vegetace minimální vliv. Mám to odzkoušené, se zálivkou není kam pospíchat. Rostliny pak vypadají lépe, takže já ještě čekám cca dva týdny .

Taky mám kytky v pařeništi pod novinami, ale mám boky oddělané a za celý týden se nic nestalo.
K těm kytkám, loni se mi taky kytky spálily, uzavřené, nevětrané pařeniště. Nech je ze dva dny vyvětrat a pak je zalij a uvidíš. Mě se minimálně polovina vzpamatovala, spálené mi za rok odrostlo, už je to poznat jen s pozorným hledáním.