Téma:

No a rozkvetla mi Matucana madisoniorum, parádní a vděčná kytička

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Jářku,pěkná ,že??

Ne, nechci dělat z komára velblouda jak se říká. Chtěl jsem u fotek kytek KK 373 uvést, že si skutečně nejsem jistý, že se jedná o laxiareolaty, abych nevydával něco nepravdivého nebo sporného. Potom - pokud mám alespoň trochu věřit popisům, tak o těch kytkách se píše, že mají být podobné borcherskám, od kterých se mají stoprocentně odlišit barvou květu. Což mi ze vzhledu rostlin nepřipadá. No a to odnožování- skutečně mě překvapilo, že odnožují skoro z každé areoly, tak jako to, co mám vedeno pod. var. caespitosa. Mám asi 30 cca+ - 10cm rostlin různých „druhů“ (i větších) a žádné z nich neodnožují, krom var. caespitosa a oněch KK373. Ve stejných podmínkách. Ale díky za info, pokud budou odnožovat někdy všechny, jen a jen dobře.

Marek nezdá se ti prostě u některých Oroya že odnožují? Jestli tohle je problém, tak je vyřešený, ano odnožují a rostou dost trsovitě. A to samé je u Matucana. Stačí když jim dáš místo a dobré místo s dostatkem vzduchu a vlhkého chladného vánku. A nejenom semenáčky u nás vypiplané, ale i importní rostliny odnožují.

Tak u mě to bylo s těmi laxiareolatami s výsevem stejné. Proto jsem ty tři napůl živé semenáčky raději narouboval, ale půjdou z podložek dolů, protože roubovanci skutečně nevypadají moc vábně. Na druhou stranu mají spoustu odnoží, tak se dá napěstovat pole pravokořenných kytek.
Co se laxiareolat albispin KK 374 týče, taky jsem je od Bracka sel a mají vynikající klíčivost. Mimochodem je to synon. pro v. pluricentralis a ty vypadají dost jinak než ty KK 373-kdyžtak nafotím.
Každopádně dospělé kvetoucí laxiareolaty, které vypadají jako moje kytky jsem našel na těchto stránkách. Taky odnožují - a mě se to prostě nezdá Zde je odkaz kaktusy-sukulenty-behul.webnode.sk/album/m-p/oroya-laxiareolata-kk-373-jpg/

KK375 Oroya neoperuviana v.depressa Rauh & B Andahuaylas,3200m

Já mám tu laxiareolatu, kterou jsem před rokem vyséval, jako KK375, tak jestli v tom nebude tvůj problém.
Prostě záměna 3 s 5.

Takže abych to upřesnil -podle Knížeho je naleziště Laxiareolaty stejně jako Neoperuviany u Oroye, ve výšce 3500mnm.
Jednu skoro dospělou rostlinu od Oroye mám, ale nevím zda je to Laxiareolata.
Vyfotím a posoudíme...

Marek napsal: Má někdo podobnou zkušenost se stejnými semeny? Má někdo dospělé kytky KK 373?Rád bych viděl foto a předem díky.

Laxiareolaty mi vždycky mizerně klíčily a z těch KK373 mám dva semenáčky z loňska.
Na podzim jsem vysel cosi Z HUANCAYA od Švéda Winberga.
Bylo to sice bez PČ, ale klíčilo to náramně.Jenže v aparátu to začalo padat.
Mám vyseto asi pět druhů, ale laxiareolaty jsou v tomto ohledu nejhorší.
Někdy v listopadu jsem dostal pár semínek údajné laxiareolaty albispiny od KK374 asi od Bracka. Jsou stejně jako typové od Huancayo.Tak nevím co si o tom myslet.
Z dvaceti semen jich asi 12 vyklíčilo a ty se drží a prosperují stejně jako ostatní druhy oroyí.
Velké rostliny nemám, roubovat oroye nebudu, protože ty co jsem viděl naroubované po letech vypadají hnusně.

....taky s troškou do mlýna
Zdravím a posílám pár aktuálních fotek tvořících se poupat.
Co dodat ke kytkám? Jsou ze tří mizerných semenáčků a proto rozroubované. Původ semen KK od p. Nováka. Na kytkách je zvláštní to, že jsem je sel pod názvem laxiareolata KK 373 a habitem by tedy měly být spíše někde mezi peruvianami a borcherskami. Tyhle kytky jsou ale jiné, začínají dělat v areolách odnože a spíš odpovídají v. caespitosa nebo minima.
Má někdo podobnou zkušenost se stejnými semeny? Má někdo dospělé kytky KK 373?Rád bych viděl foto a předem díky.

Jsou krásné. Něco takového je opravdu pastva pro oči.

Tak jsem dneska ráno přišel do skleníku a ono toto Matucana aureiflora KK 777

Uploaded with ImageShack.us
a Oroya peruviana

Uploaded with ImageShack.us

No myslím že je to v tomto tématu celkem jasný, Oroya peruviana a poslední je borcherzii, už se taky chystá

Na kaktusářském fóru by rozhodně u každé fotky rostliny mělo být alespoň jméno (nejde-li o hádanku či žádost o určení). V doprovodném textu, textu vloženém do obrázku, nebo alespoň v názvu souboru.

Što eto?

Tak už taky budou rozkošnět

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Zdenda napsal: Když si člověk přečte Klikarovu brožurku "Oroya", zjistí, že Kníže uvádí tři variety.
Všechny jsou však ze stejného naleziště!
Letos jsem výsev borchersky viděl u Milana a byly v něm podle mě ne tři, ale možná i pět variant by se našlo!
Podle mě se jedná o jeden druh a to velmi variabilní.
Kníže zřejmě zase řádil... ? ? ?

**********************************************
Včera jsem se díval do literatury a fuscata není popis od Knížeho. Tyhle kytky mají růst sice ve stejné oblasti jako normální borcherska, ale dle pozorování pátera Laua jsou to prý izolovanější a homogenní populace (viz článek R. Slaby).
Mimochodem setkali jste se někdy se starými Lauovými sběry u těchto kytek? U gymen jsou stále v oběhu, ale u oroyek nevím o ničem.

Ano, to je nejspíš pravda, že ty variety budou patrně nestálé formy jednoho variabilního taxonu. Pro mne však mají historickou souvislost s tímto rodem a bylo by hezké je minimálně vidět nebo mít ve sbírce....a to i kdyby byly vyselektované. Beztak jsem názoru, že má většina z nás i pod PČ kytky vyselektované (záměrně či nezáměrně - protože byl třeba na nalezišti jen jeden plod), protože to bychom museli mít od jednoho taxonu celou variační šíři. Na což nemáme jednak ve sbírce místo a pak-asi máme i tendence si nechávat mimořádné, nápadné a hezké exempláře..

Marek napsal: Moc děkuju za reakci.
Nemám právě teď k dispozici literaturu, ale borchersky mají mít dvě variety. V minulosti u nás údajně měla být více rozšířena tzv. aureotenuspina, která se od té klasické měla lišit delším a tenčím otrněním a žlutozelenou barvou epidermis. No a var. fuscata, ta by měla mít otrnění v barvě mědi a tato varieta pochází jen od KK. Co jsem viděl nalezištní fotky, všechny kytky byly takové, jak je známe. Já sel borchersii z několika zdrojů a vždy vyrostlo to, o čem píšeš. Mám doma mít i ty aureotenuispiny, jenže ty kytky nějak podle mě neodpovídají snad ani borchersii a je to asi nějaká peruviana. Nevím, ještě mi to nekvetlo. Takže taková záhada, co to vůbec tyto dvě variety mají být. Rostliny pod názvem fuscata mám darem od přítele, který je takto objednal v semenech. Jsou to velmi tmavě otrněné nějaké peruviany, které kvetou červeně. Borch. má kvést pouze žlutě a pokud si vzpomínám, nebyla červenokvětá nalezena.
Takže tak, možná je to pátrání po nesmyslech....ale když už je tady to vlákno. A také p. Slaba je kdysi měl myslím ve svém článku focené a tehdy je měl. Naživo jsem je však neviděl. Článek se jmenuje Rod ooroya a jeho kompromisní uspořádání

*************************************************************************

No k těm varietám: výš to píšu- Kníže vede borchersii jako typovou, pak varietu ferrugineu a ty dvě co uvádíš. Feruginea má mít ostníky přilehlé stejně jako fusca, ale na rozdíl od ní barvy rezavé.

Mamlas napsal: Prosím, Marku, nezkusil bys nám říci, co vlastně máme hledat respektive čemu mají kytky odpovídat? Já měl vvýsev O. borchersii v. fuscata někdy z r. 1985 od p. Sanitra, tehdy mi to skoro nerostlo a prvních deset let to bylo furt stejný. něco jsem narouboval, to rostlo a když to při průměrech kolem 20 cm pořád nekvetlo, dal jsem to postupně pryč. Dnes mám z toho jednu rostlinku, pravokořenou od začátku, taky nekvetla nikdy. Jo a trny byly u malých rostlinek rezavý, ale postupně světlaly a větší kytky byly všechny žluté.

******************************************************************

Jo pan Sanitr z Bašky...
Myslím, že posílal semena dřív než Pavlíček.

Když si člověk přečte Klikarovu brožurku "Oroya", zjistí, že Kníže uvádí tři variety.
Všechny jsou však ze stejného naleziště!
Letos jsem výsev borchersky viděl u Milana a byly v něm podle mě ne tři, ale možná i pět variant by se našlo!
Podle mě se jedná o jeden druh a to velmi variabilní.
Kníže zřejmě zase řádil... ? ? ?

Moc děkuju za reakci.
Nemám právě teď k dispozici literaturu, ale borchersky mají mít dvě variety. V minulosti u nás údajně měla být více rozšířena tzv. aureotenuspina, která se od té klasické měla lišit delším a tenčím otrněním a žlutozelenou barvou epidermis. No a var. fuscata, ta by měla mít otrnění v barvě mědi a tato varieta pochází jen od KK. Co jsem viděl nalezištní fotky, všechny kytky byly takové, jak je známe. Já sel borchersii z několika zdrojů a vždy vyrostlo to, o čem píšeš. Mám doma mít i ty aureotenuispiny, jenže ty kytky nějak podle mě neodpovídají snad ani borchersii a je to asi nějaká peruviana. Nevím, ještě mi to nekvetlo. Takže taková záhada, co to vůbec tyto dvě variety mají být. Rostliny pod názvem fuscata mám darem od přítele, který je takto objednal v semenech. Jsou to velmi tmavě otrněné nějaké peruviany, které kvetou červeně. Borch. má kvést pouze žlutě a pokud si vzpomínám, nebyla červenokvětá nalezena.
Takže tak, možná je to pátrání po nesmyslech....ale když už je tady to vlákno. A také p. Slaba je kdysi měl myslím ve svém článku focené a tehdy je měl. Naživo jsem je však neviděl. Článek se jmenuje Rod ooroya a jeho kompromisní uspořádání

Prosím, Marku, nezkusil bys nám říci, co vlastně máme hledat respektive čemu mají kytky odpovídat? Já měl vvýsev O. borchersii v. fuscata někdy z r. 1985 od p. Sanitra, tehdy mi to skoro nerostlo a prvních deset let to bylo furt stejný. něco jsem narouboval, to rostlo a když to při průměrech kolem 20 cm pořád nekvetlo, dal jsem to postupně pryč. Dnes mám z toho jednu rostlinku, pravokořenou od začátku, taky nekvetla nikdy. Jo a trny byly u malých rostlinek rezavý, ale postupně světlaly a větší kytky byly všechny žluté.

Zdravím, pokud se někomu fotky líbily, jsem rád. Nebylo smyslem ukazovat jak je která u koho vytrněná, ale jak dovedou být někdy ve světle hezké, protože i já jsem dlouhou dobu žil v tom, že jsou to jen řídce otrněné kytky....
Vzkaz pro Ilpazka- máš hezké a roztomilé kytičky. Neoperuvian není moc. Mě taky ty oroye rostly jednu dobu pomalu, ale přiznám se, že jsem je sušil a když jsem je přesadil do 9cm květináčů, začaly pěkně "valit". Nemluvím o borcherskách, ale o depresách a třeba citriflorách.
Vzkaz pro Zdendu- prosím nepřivolávej to, že by ta kytka na fotce mohla "odejít". Potřebuji aby dala semena. Některé mumie mám schované také...
A ještě, možná pro Zdendu či ostatní- nemáte ve sbírce kytku, která by mohla odpovídat tomu, jak by měla vypadat borchersii v. aureotenuispina nebo fuscata?

Měl bych tu pro srovnání pravokořenné neoperuviany (výsev 2005, semena od pana Dohnalíka) na nepříliš podařené fotce. Jsou v osmičkách květináčkách a nejzajímavější je ta vzadu. Z jednoho mohutného řepového kořene vyrůstají 2 hlavy. No a na květy si asi počkám. Sice rostou dost slušně, ale třeba s gymnama se to nedá srovnat ...

Ta poslední je nevšední abychtakřekl a nic neprozradil.
I já mám některé kytky takto otrněné.
Nakonec však vždycky zjistím, že už několik let "nežijí".

Krása teda Marku. Obzvlášť ta poslední kytka je teda úplně pampersková, jak by řekl PČ.

Zdravím a posílám pár rychlých fotek. Roubované borchersky, protože jich vyklíčilo pár a chci na nich rychle udělat semena, jsou se zběrů KK a TB. Mám i pravokořenné, ale ty zatím tak nerostou.
No a pak mám pár pro mne převzácných kytek-viz tato s názvem baumanii aureispina, která samozřejmě nevyrostla u mne - to abych se nechlubil cizím peřím. U mne má však již za sebou třetí sezonu na vzduchu, dešti a mlze, je cca o polovinu větší a vytrnění si celkem drží. Kytka je fakticky zlatotrnná, ale to je vidět na obrázku spodním (jiná kytka), jak některé z nich vodedou na slunci zářit...A nejen proto jsou tak úchvatné. Pár fotek pošlu zase příště.
Jen poznámka -všechny borchersky z více sběrů, co jsem sel mají první trny tmavé, tekže jsem se zpočátku zaradoval, že by mohly být některé v barvě mědi. Potom ale začínají zlátnout.

Přesně tak, nejsme přeci fanatici, podléhat sladkým pokušením je tak příjemné a tak lidské ...

Jojo, často se mi vybaví slova nejmenovaného plzeňského kaktusáře, který nabádá mladé kaktusáře aby koupili i kytku, která sice nemá sběrovku, ale která se mu líbí.
Chci tím říct, že předsevzetí je hezká věc, ale odolat tak těžké.
Já vlastně taky taknějak prostituuji, protože mám kromě andských rostlin i výsev horizontíků.
Těm neodolám asi nikdy!

Kdepak, ze semínka mám jiné a mnohem menší. Tato, stejně jako ta vepředu, je z kaktusářské výstavy. Prostě jsem nedokázal odolat, i když vše zásadně pěstuji ze semínek (před mnoha lety mi odešla přes zimu většina sbírky na zavlečenou infekci od jednoho semenáčku ze sázavské výstavy). Ale jak jsem Ti před časem psal, tak Oroya je moje slabost, tak občas i ta pravidla jdou stranou ...

Pavle a to ji máš ze semínka?