Téma:

Taky se mi udělalo něco podobné ,jen nevím přesný druh


celkový pohled

...hříčka přírody...

Maihueniopsis wagenknechtii JGK 489. Chile, směr El Nevado





...je relativně těžké určovat tyto chilské Maihueniopsis...tato je dle lokality (F.Rittera)

Airampoa/Tunilla corrugata P 52a, Abra de Infernillo, ca. 3000m...údajně tedy roste jinde - Amblayo...



...známý nález manželů Piltzových...hodně rozšířená airampoa, bezproblémová a snadno kvetoucí...

Puna/Maihueniopsis clavarioides JGK 505, Paso Aqua Negra

Mamlas napsal: Zde bych chtěl poradit se jménem. Rostlina je vypěstována ze článku, který jsem dostal před více než 20 lety z Francie jako Maihueniopsis neuqensis. Je to její vůbec první květ v Plzni, stejně jako platyacantha i tato je tu zcela mrazuvzdorná. Zajímavá je červená blizna. Podobné řídké keříky jsme viděli na čilské straně cestou z Mendozy kolem 2000 m nad mořem.

Tak Milane...
1) na chilské straně - toto je Maihueniopsis ovata a říká se jí "sterilis", protože netvoří plody a množí se výhradně vegetativně...je na více místech právě v tom údolí a níže...teorie říká, že se asi jen jeden klon dostal nějak z Mendozy (ev. San Juanu) přes hradbu hor do Chile, kde našel příhodné podmínky...
2) M.neuquensis dle mne nomen dubium, přesto že ho Ritter kombinoval do Maihueniopsis...ono - už kousek od hranice Neuquen/Mendoza rostou M.ovata, které přes velkou podobnost s M.darwinii jsou přeci jen horské kytky a mají v drtivé většině žluté květy (+ červenou bliznu) oproti M.darwinii s oranžovými (+ žlutozelenou bliznu)...pro toho, co tyto nazývá tefráky to nemá smysl vysvětlovat...M.darwinii je typická patagonská kytky, M.ovata roste až od Mendozy do San Juanu, nicméně ty kytky od Michaela Kiesslinga označené např. jako M.ovata cv.Gnom, právě M.ovata nejsou, ale pravděpodobně něco jako M.minuta, právě ze S.Juanu - Catamarky...
M.neuquensis - roste ve východní části Neuquenu a přes podobnost s M.darwinii má žlutý květ a červenou bliznu - dle mne může spíše jít o M.ovata...pravda je, že se tímto problémem nikdo až tak nezabývá, jen snad my v mezinárodní skupině...máme vcelku pravidelná setkání v priv. kruhu (letos ve Švýcarech, příští rok pořádám já, další rok v Německu,...).
...je tedy i důležité vědět, kde dotyčná kytka roste!

...no, abych jen tak nepsal...

C.subterranea subsp.pulcherrima HPT 874



...i u nás známá...lokalita obecně - údolí kolem Culpina...

Zde bych chtěl poradit se jménem. Rostlina je vypěstována ze článku, který jsem dostal před více než 20 lety z Francie jako Maihueniopsis neuqensis. Je to její vůbec první květ v Plzni, stejně jako platyacantha i tato je tu zcela mrazuvzdorná. Zajímavá je červená blizna. Podobné řídké keříky jsme viděli na čilské straně cestou z Mendozy kolem 2000 m nad mořem.

...ty roubované kytky kvetou a rostou...

Puna/Maihueniopsis clavarioides



v přírodě se dá najít tak max. 3-4-hlavou rostlinu, více hlaviček je velká výjimka...

...předpokládám Milane, že je z Las Leňas...také je mám, ale malé...tam je problém, že se tam vyskytuje i Maihueniopsis ovata, dá se to poznat, nicméně jsou tyto M.platyacantha zajímavé, že je někteří byli schopni nazvat M.hickenii...

No, dnes kvete semenáč mých prvních výsevů rodu Tephrocactus z r.2008...

Tephrocactus alexanderi - geometricus JGK 58, ca. 2000m záp.od Fiambalá





...tato první lokalita je "podivná", řekl bych že je tu doslova "hybridní roj" mezi klasickým T.alexanderi a T.geometricus...kdy se vyskytují hodně otrněné kytky (viz obrázek) a kytky prakticky bez trnů...s vyšší nadmořskou výškou ubývají ty více otrněné kytky ve prospěch málo až úplně beztrnných...květináč 10x10cm

Maihueniopsis platyacantha z nejvýznamnějšího lyžařského střediska jižní polokoule, první kvetení v Plzni

...a tyto musí trochu narůst, aby tedy kvetly - kontejner 11x11x20cm - protože mají velkou řepu...

Pterocactus valentinii JGK 131, Barrancas, Mendoza...nazývám tuto kytku "horský typ", jednak je dosti daleko od typové lokality (Peninsula Valdez) a pak tak barva květu (zejména), resp. otrnění je trošku jiná...





...sprašoval jsem, třeba budou semínka, ale až příští rok...

Aesculap napsal: ..a jak vidíte tuhle nádherku? Co si u ní napsat? (Dar přítele..)

je to Cumulopuntia sphaerica (nebo také berteri)...roste ca. od středního Chile až do Peru, od oceánu do ca. 3500m v severním Chile

a dnes kvetl semenáč...

Tephrocactus geometricus JGK 516

..a jak vidíte tuhle nádherku? Co si u ní napsat? (Dar přítele..)

...a moje už klasika...

Maihueniopsis "minuta" HPT 193



...dávám tady tuto kytku už pár roků...je to ona, co vzbudila před lety můj zájem o Opunciovité...na počátku mi málem zmrzla, zůstaly jen dva články (někdy 2001), ale od té doby mráz jen tak do -10°C...miska 20x20, ale letos jsem ji zalil trochu dříve, takže je květů méně...

...dvě kytky, které někteří řadí do jednoho druhu...



1. vlevo - Maihueniopsis "minuta" JGK 169 - druhá Maihueninopsis z údolí k Paso San Francisco
2. vpravo - Maihueniopsis mandragora, označená jako klon 5, od F.Kühhase

...pravda - mezi těmito malými (články) argentinskými kytkami rodu Maihueniopsis jsou značné podobnosti...a navíc - i dalekém Chile roste drobná kytka, velmi podobná těmto - M.conoidea...

Maihueniopsis mandragora, Puerta Tastil



...klasická, lehce rozpoznatelná kytka...

Maihueniopsis glomerata HUN 429



...no, a pak že nekvetou relativně malé kytky...miska 12x12cm...tříčlánkovou odnož jsem si dovezl 2014, mám 3 klony a kvetly už vloni...

Maihueniopsis spec. JGK 172, Paso San Francisco, Catamarca

Že by Opuntia whipplei?

Opuntia Pulchella


prosím nevěděl by někdo co je tohle zač? Dnes jsem si jí dovezl zvýstavy z Havířova .Na výšku má do 30 cm.

Puna/Maihueniopsis clavarioides...



...je roubovaná na subulatě...ale o to více kvete. V přírodě když se najdou 4 hlavičky pohromadě, tak je to skoro zázrak...ovšem v kultuře je nikdo nežere...

Henry napsal: Nevěděl by prosím někdo jméno?

Henry - pravděpodobně Cumulopuntia boliviana "inermis"...roste od Humahuaca na sever do Bolívie...jinak - nekvete příliš často = úspěch!!!

Nevěděl by prosím někdo jméno?

...Maihueniopsis glomerata "2240"



průměr misky je ca. 30cm...květů/poupat také asi 30...

...a ještě jeden australis...

Pterocactus australis JGK 402, Rio Chico, Santa Cruz

...nejmenší Pterocactus s největším rozšířením ( plošným)...na provincie vede P.tuberosus...

Pterocactus australis JGK 407, Est. Eleanor, S.Cruz...



jeden z nejjižnějších - něco přes 50° j.š.

Jiri Kolarik napsal: zkusím...
Výsev - pravé tefráky (alex., aorac.,artic.,geom.) je nejlepší vyset v létě - aby bylo co nejtepleji (klidně 30°C), jak jsem už kdesi psal...a opravdu nechat je pod vodou několik dnů...semena jsou velká a potřebují se napít...pak už polostín...a - klíčí i několik roků...Maihueniopsis klíčí obecně dobře - klasický výsev - zásyp je dobrý, aby velký semena byla kolem dokola ve vlhku... Cumulopuntia - neklíčí prakticky vůbec...snad jen čerstvá ne úplně zralá semena...jo, jinak klidně až na ně dojde čas...tedy i 100 let...Puna podobně, semena jsou ale zřídka kdy k sehnání...obecně - je lepší vyset semena i několikaletá...klíčí lépe...

Tak, a teď jsme se dověděli, co jsme vědět nechtěli . Každopádně, "dobrá rada nad zlato" - já si z toho odnesu asi to: semínka předčasně nevyhazovat a prakticky budu asi "výsev" dělat do květináčků ke vzrostlejším kaktusům, označím jmenovkou a datem výsevu, nechám tomu volný průběh a třeba z toho něco časem vyleze .

Jóó, a ještě něco - nebát se objednávat starší importní semena .

No male...myslel som to tak ,ze zakial co jeden clanok severoamerickej alebo mexickej opuncie zaberie i plochu 20 cm,to mam skoro celu juhoamericku rastlinku...
Dakujem za radu,ak to nevyklici,skusim to v horucom lete.Je to v supresivnom substrate s perlitom,snad tie semena nemusim vyberat...
necham ich tak ako su a budem striedat zalievky a vyschnutia...co vy na to?
Inak tie vase fotky Puna bonnieae,to je nadhera...a tie zamatove(sametove) kvety...krasa!

zkusím...
@ pemexx - hm, tak opravdové Tephrocactus jsou vše - jen ne malé! Takové menší mohou být C.rossiana, M.minuta, conoidea...pak samozřejmě pochybný ( = zpochybňovaný) rod Puna...každý druh je zahrnut do jiného rodu...a - všechny ostatní musí mít velkou zelenou hmotu - aby mohly kvést...

Výsev - pravé tefráky (alex., aorac.,artic.,geom.) je nejlepší vyset v létě - aby bylo co nejtepleji (klidně 30°C), jak jsem už kdesi psal...a opravdu nechat je pod vodou několik dnů...semena jsou velká a potřebují se napít...pak už polostín...a - klíčí i několik roků...Maihueniopsis klíčí obecně dobře - klasický výsev - zásyp je dobrý, aby velká semena byla kolem dokola ve vlhku... Cumulopuntia - neklíčí prakticky vůbec...snad jen čerstvá ne úplně zralá semena...jo, jinak klidně až na ně dojde čas...tedy i 100 let...Puna podobně, semena jsou ale zřídka kdy k sehnání...obecně - je lepší vyset semena i několikaletá...klíčí lépe...

Taky jsem pár položek kdysi vyséval - a ono to někdy skončí u toho "ani ťuk" úplně. Když mi z porce 10-20 semen vyklíčily 2, byl to úspěch a dříve než za měsíc to nebylo nikdy. Takže asi tak. Ale jsou tady jiní machři, kteří by k tomu určitě uměli říct víc.

Ahojte,ja som sice mexican,hoci mam par veci aj z juznej ameriky...ale hlavne z priestorovych dovodov sa obmedzujem.
V poslednej dobe ale velmi pokukujem po malickych opunnciovitych,hlavne tefraky ma cim dalej tym viac zaujimaju.
Urobil som vysev papyracanthusov,dve polozky.Semena som aj prisypal dvojmilimetrovou vrstvou substratu,rozbahnil az potopil na par dni,neskor potom udrzoval vlhke a otvorene...ale zatial ani ťuk...Od vysevu presiel mesiac.
Necham preschnut a potom znova zopakujem?
Dakujem