Téma:

Jiri Kolarik napsal: ...známá věc...

Puna bonnieae ("inermis") JGK 270, údolí k Paso San Francisco, 3000m


většinou kvete (alespoň na lokalitě tomu tak bylo, kde kvetlo asi 20 kytek) žlutě...

U mě je to tak, že první den kvetou žlutě a přidávají červenou a odkvétají skoro červeně. Skoro bych za světle růžovými květy a trny těch pod soutěskou hledal vliv genů Tephro. geometricus.

Pterocactus tuberosus

Loni jsem ho propásl , takto vykvetl letos

omlouvám se za kvalitu , fotil jsem to mobilem

...a ta klasická otrněná...

Puna bonnieae...různé kytky, různého původu...ale jistě ze stejné lokality!












...jsou všechny roubované na A.subulata, která je pro ně snad nejlepší podložkou...pravokořenné zdaleka tak nekvetou...

...známá věc...

Puna bonnieae ("inermis") JGK 270, údolí k Paso San Francisco, 3000m





většinou kvete (alespoň na lokalitě tomu tak bylo, kde kvetlo asi 20 kytek) žlutě...

T.geometricus KFF1234

Předloni jsem o něj skoro přišel,na druhém článku se udělala hnilobná černá skvrna během zimování,článek jsem musel uříznout.
Vloni udělal nový článek a letos už zakvet,tak snad je v pohodě

Pterocactus australis JGK 393, Caňadon Seco, Santa Cruz

Myslel jsem opravdu jen rod Opuntia a trochu jsem předpokládal, že nejspíš nikdo takový tady není. Budu hledat ještě v Americe.

Možno má Láďa na mysli aj Juhoamerické opuntiovité.

...tak, jestli rod Opuntia s.s. (Mexiko + USA, tedy především), tak takoví snad jsou jen v USA...u nás a ani v Evropě asi nikdo není...jsou velké, problematické určení,...

Láďa napsal: Prosím o radu. Neví někdo nachází-li se u nás nějaký specialista na rod Opuntia? Nebo kdo je alespoň ve větší míře pěstuje? A v zahraničí, pokud možno v Evropě? Moc díky.

(Jen posouvám dopředu, aby otázka nezapadla.)

Prosím o radu. Neví někdo nachází-li se u nás nějaký specialista na rod Opuntia? Nebo kdo je alespoň ve větší míře pěstuje? A v zahraničí, pokud možno v Evropě? Moc díky.

Nějak jsem nemohl najít samostatnou rubriku pro austrocactusy a tak obrázek přidávám do této rubriky. Snad to nebude vadit.Omlouvám se za foto, ale je k rostlinám špatný přístup.
Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Vážení přátelé,
dovolím si zde maličkou poznámku ke klíčení Cumulopuncií, možná zbytečnou, protože to, co napíši, určitě každý z vás ví či tuší, a já jen opakuji už dávno přetřásané postřehy.
Materiál - semena Cum. bol. ignescens JN 1554 (30 ks), semena jsem rozdělil do dvou částí: 20 ks + 10 ks
První díl semen (20 ks) jsem vyséval minulého roku na podzim a o výsledcích jsem vás na tomto fóru už zpravil. Substrát jsem měl zřejmě kyselejšího charakteru a strukturně značně hrubý. Semena jsem umístil na povrchu, leč při mém putování se jich většina dostala do hloubky cca 2 cm. Jelikož jsem čerpal mnohé informace i z tohoto fóra, jsa poučen, jsem nevkládal příliš mnoho nadějí do úspěšného konce. (Přesto jsem usiloval pro zdárný výsev učiniti maximum.)
Semena vzhledem i charakterem připomínají miniaturní třešňové pecky s vyvýšenými kýly. Při mechanickém poškození jsem zjistil, že obal semene - "skořápka" jest značně mocný v porovnání s embryem.
Semena jsem stratifikoval i skarifikoval.
1) teplota - 1 měsíc v chladničce: 0stC až 5stC (chladnička mi namrzá)
2) mechanické poškození - vcelku prostým způsobem - semena se stejným dílem štěrku přibližně stejné velikosti jsem třel v mosazném hmoždíři (má paní v něm louská ořechy), semena mají praskliny, některá malá jsou netknutá
3) takto "zpracovaná" semena jsem namočil na dobu 2 až 3 dnů do dešťové vody a okyselil prostředí huminem (určitě by se našlo i něco šetrnějšího a vhodnějšího k mírnému okyselení, třeba pektin), semena ztmavla a už po několika hodinách se pokryla vrstvou slizu (pravděpodobně zbytky pektinu a ústrojných částí v obalu semene a hydrolytické enzymy, tato vrstva se tvořila i na neporušených semenech)
4) "ošetřená" semena jsem nakonec umístil do substrátu
a) v prvním už zmíněném případě (20 ks) přímo na povrch, ale vlivem otřesů zapadla do hloubky nejvýše 2,5 cm
b) ve druhém pokusu (10 ks) asi 1,5 cm až 2 cm pod povrch, substrát v tomto pokusu měl na rozdíl od předešlého neutrální reakci (pemza, láva a spraš) a byl výrazně jemnější
semena klíčila v rozmezí 1 až 2 týdnů
Jest nesnadné tvrditi, že semena klíčila "ochotně" v obou výsevech - první výsev: 20 semen a 6 klíčících rostlin, druhý výsev: 10 semen a 3 klíčící rostliny.
Za statistický soubor to nelze považovat, (ani z počtu použitých semen, ani z počtu opakování pokusu), tudíž nelze vyhodnotit pravděpodobnost klíčících semen. Snad se spokojíme s pouhým konstatováním, že semena nebyla "hluchá" a snahu ke klíčení si zachovala (i po po cca 2 letech od sběru?).
Drobné postřehy:
1) teplota - vliv teplotních změn jesti všem dostatečně znám
2) mechanické poškození vede k patrným prasklinám, jaké třeba známe i u třešňových pecek, ( v suchém stavu se semeno nedá v pinzetě rozmáčknouti, (alespoň při mých tělesných disposicích se mi to nepodařilo)), při klíčení embryo vskutku využívá vzniklé praskliny, aby se dostalo následně ven
3) vlhčení semene - mám takové tušení, že právě tato fáze byla poměrně důležitá, poněvadž semena se pokryla vrstvou "slizu" a i mechanicky se stala mnohem méně odolnějšími, (dala se rozmáčknouti pinzetou), změkla, stala se přužnějšími, což bylo zajímavé zjištění, při němž jsem takto ovšem nevratně poškodil v obou případech několik semínek, předpokládám, že se na tomto procesu uplatňují spouštěcí hormony, které iniciují hydrolytické enzymy (mírně kyselé prostředí bude asi nezbytné nejen pro enzymovou aktivitu), zda-li by měl vliv i přídavek např. pektinu, který vytvoří uzavřenější - stabilnější prostředí kolem semene, toť zůstává otázkou, kterou někdo z vás třeba probádá
4) vliv složení substrátu - substrát vliv určitě má, přesto jsem v obou naprosto rozdílných substrátech zaznamenal "stejně četné" klíčení, rozdíl byl v tom, (ale nechci jej přičítati toliko složení substrátu), že v jemnějším substrátu rostlinky "lépe seděly" - byly stabilnější - (tudíž při manipulaci s květináčkem méně náchylnější k poškození krčků či kořínků), ale nutno vzíti v potaz, že první výsev jsem prováděl někdy na podzim minulého roku a přeci jen současné povětří jesti nepopiratelně vhodnější pro následný vývoj rostlin
Domnívám se, že pro klíčení semen s tlustým obalem jsou enzymatické změny poměrně zásadní - narušení a změkčení obalu, zvětšení objemu - nihil novi sub sole -což jest v souladu s informacemi z fóra i doporučením sbírat nevyschlé semeníky - plody, které svým přirozeným prostředím navozují optimální podmínky právě pro snadnější klíčení semen. Viz informace nejen na tomto fóru (Kolařík, Snopka, a další, kterým se tímto omlouvám, že jsem je neuvedl).
Určitě by stálo za to vyzkoušeti opětovné klíčení z čerstvých semeníků - plodů umístěných do substrátu nebo i upřesnění optimálních podmínek hydrolytických enzymů (hemicelulázy, celulázy, pektinázy ...)při klíčení.
Jelikož rodině slibuji rok co rok, že to byl "vskutku" ten poslední výsev a jsem považován za nenapravitelného, (jelikož nutkání něco vysévati mám stále, že to nemá konce), tak to byl vskutku výsev poslední, nepočítaje v to výsev mrkve či něčeho jiného, co mi paní nakáže. Est modus in rebus, sunt certi denique fines. (Hor., Sermones, I, I, CVI)

Díky moc za info! Budu opravdu potřebovat poradit s návodem na míchaný substrát do skalky, tedy 0% toho a onoho atd.

bonanza napsal: Díky za radu, každá dobrá je vítána!!! Popravdě, s vlastním substrátem budu potřebovat poradit. Umístění "skalky" bude jednou (zadní) stranou u zahradní betonové plotové zídky, takže otevřená bude jenom ze tří stran. Horní kryt ve výšce 1,20-1,50 m, polykarbonátová deska, orientace na JV. Pravděpodobně to bude chtít silnější štěrkový podklad. :

Velmi doporučuju konzultaci s Honzou Mullerem z Počápel. Vhodná doba je třeba konec února u příležitosti setkání příznivců mrazuvzdorných kaktusů. Když jsem tam byl poprvé, tak jsem byl šokován, jak ukrutně mokrý v zimě je substrát, ve kterém jeho kaktusy ve sbírce rostou.
I já jsem při zakládání první kaktusové skalky pod ní dal tlustou vrstvu drenáže a byla to pěkná pitomost. Přerušil jsem tím kapilární cesty do a ze hlubších vrstev a taky zhoršil vedení tepla do a ze země. Výsledkem je, že jižní roh zahrady, skloněný k jihu, rozmrzá zjara až jako poslední, zem nade drenáží je prakticky celou zimu rozbahněná a přes léto, když pár týdnů neprší, je přeschlá na prach. Kaktusy mi rozhodně lépe rosto na skalce č. 2, kde jsem nechal rostlou zem jak byla, jenom to pravidelně plejeme.

Díky za radu, každá dobrá je vítána!!! Popravdě, s vlastním substrátem budu potřebovat poradit. Umístění "skalky" bude jednou (zadní) stranou u zahradní betonové plotové zídky, takže otevřená bude jenom ze tří stran. Horní kryt ve výšce 1,20-1,50 m, polykarbonátová deska, orientace na JV. Pravděpodobně to bude chtít silnější štěrkový podklad. :

@ Honza 055 - no, předpoklad je úplně suchý substrát, což u jakéhokoliv pařeniště nelze splnit...takže volně vysazené - pouze ve skleníkovém parapetu...je třeba si uvědomit, že počasí v Evropě je zcela jiné jako v Patagonii, resp. v Andách, kde r. Maihueniopsis roste, tedy v Argentině...v Bolívii nějak zvlášť nemrzne a chilské, tak to je z části zcela jiná otázka pěstování...

Zdravím, jedná se o skalku s vrchním zakrytím proti nepřízni počasí včetně deště (polykarbonátová deska).

Zdravím...

@ nn - tak to je pěkný úspěch! Klíčení r.Cumulopuntia je jedno z nejproblémovějších...

@ Honza 055 - tak Maihueniopsis na skalku do zahrady nepovažuji za dobrý pokus...jo, do netopeného skleníku, to je jiná. Naši vlhkou zimu Maihueniopsis přežívá jen těžko...z J.Ameriky na skalku není vhodné skoro nic, jo tak Maihuenia patagonica a poeppigii... Na skalku jsou mnohem více vhodné severoamerické opuncie...

Zdravím! Rád bych se pokusil o malou skalku na zahradě. Můžete nabídnout k prodeji nějaké odnože nebo zakořeněné řízky Maihueniopsis ???

Semínka jsem položil na povrch. Leč cestoval jsem s výsevem po republice, tudíž se vlivem otřesů i jiných pohybů dostala hlouběji mezi kamínky v té vrchní vrstvě, takže maximálně 2 až 3 cm.

Pekne,jak hluboko davas ty seminka?

používám substrát z nedalekého lomu, převládající horniny jsou spilit a buližník, substrát mám převelice hrubý a velikostně různorodý (vrstva asi 2 až 3 cm na dně i v nejvyšší vrstvě), střední část jest smíchána s minimem zeminy (poměr cca 1 : 9), jež se nalézá přímo pod tímto "štěrkem" na nalezišti, (občas s příměsí zbytků mechů, větviček, listí a nebo zapadlých semínek dřevin), celková výše substrátu v kelímku jest cca 6 až 7 cm

JN 1554

Zaujímavý substrát. Čo to je?

Marně jsem čekal, že dnes zasvítí sluníčko, tudíž jsem nakonec nepohrdl umělým světlem a nasnímal klíčící Cum. bol. ignescens JN 1554.

...tako kytka pochází z lokality za Iturbe, tedy z míst odkud GC popsal na základě nějakých genetických rozdílů svou C.iturbicola...no, kolem dokola rostou mraky C.rossiana, takže PROČ???

Cumulopuntia rossiana JGK 283, za Iturbe, první květ...





původní poznámka v seznamu byla - C.boliviana s 3 otazníky, jenže ty kvetou až jako velké kytky...a s problémy...

...a jeden pterokaktus...

Pterocactus megliolii JGK 76, La Laja, San Juan,





...kontejner 11x11x20cm - řepa už tento kontejner zakulacuje...tam musí být řípa!

pavelp píše: Taky se mi udělalo něco podobné ,jen nevím přesný druh


...no, vypadá to na Maihueniopsis darwinii, byť jsou ty články více protáhlé, ale to může být na způsobu pěstování...květ by měl být oranžový...