Téma:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

RadekL napsal:
Díky za odkaz. Pokud jde o články z vědeckých časopisů, málokdo za ně platí ty nehorázné sumy, co za ně chce vydavatel (pokud to náhodou není open access, což je zatím poměrně vzácné). Lze je (legálně) získat 1) z nějaké univerzitní knihovny; 2) od někoho, kdo už má přístup do té knihovny; 3) dotazem autorovi (kontakt bývá na webu časopisu/článku, většina autorů vám pdf ráda pošle). Já jsem varianta 2), dokážu sehnat ledacos. Bohužel to ale nemůžu dát legálně veřejně k dispozici. Pokud něco potřebujete, napište mi, když budu moci, rád pošlu (osobní přeposílání by snad mělo být +- legální). Pro mě je mnohem snazší sehnat tohle než většinu běžné kaktusářské literatury, která online nebývá.

Využil bych nabídky, rád bych přečetl i starou práci z japonské univerzity:
Megata, 1944, „An Account of the Genus Astrophytum Lemaire, Memoirs of the College of Agriculture"

OK Prehistorii jsem úplně nemyslel, ale vidím, že to studium bereš vážně, tak to zkusím. Bude to chvíli trvat, v ČR to asi není. Může to stát peníze, je to 62 stran, které někdo musí okopírovat. Aby se to neplnilo tady v tématu, prosím další dotazy do mailu. Zveřejnil jsem jej v profilu a někdy ho i čtu.

Jestli můžu mít dva komentáře k tomu přehledu o Astrophytech v pdf, co vytváříš, prosím o důsledné ozdrojování každé informace. Třeba to o genetice barvy trnů, odkud to je? A potom mám připomínku - neexistují vývojově staré druhy, jen znaky. Všechny druhy jsou moderní, pokud tu dnes s námi jsou. Každý druh je směs nových a starých znaků. I tzv. živé fosilie budou mít dnes něco, co před miliony let neměly, tj. nějaký moderní znak.

RadekL napsal:
Díky za odkaz. Pokud jde o články z vědeckých časopisů, málokdo za ně platí ty nehorázné sumy, co za ně chce vydavatel (pokud to náhodou není open access, což je zatím poměrně vzácné). Lze je (legálně) získat 1) z nějaké univerzitní knihovny; 2) od někoho, kdo už má přístup do té knihovny; 3) dotazem autorovi (kontakt bývá na webu časopisu/článku, většina autorů vám pdf ráda pošle). Já jsem varianta 2), dokážu sehnat ledacos. Bohužel to ale nemůžu dát legálně veřejně k dispozici. Pokud něco potřebujete, napište mi, když budu moci, rád pošlu (osobní přeposílání by snad mělo být +- legální). Pro mě je mnohem snazší sehnat tohle než většinu běžné kaktusářské literatury, která online nebývá.

Využil bych nabídky, rád bych přečetl i starou práci z japonské univerzity:
Megata, 1944, „An Account of the Genus Astrophytum Lemaire, Memoirs of the College of Agriculture"

Náhodou jsem narazil i na tutu práci:
Shifts in Climatic Niche Occupation in Astrophytum Coahuilense (H. Möller) Kayser and Its Potential Distribution in Mexico

Na straně 3 jsou lokality A. cohauilense. Ta západní je jasná. Pak tu ale máme tu východní co popisoval již Frič v roce 1925 (Sierra de las Mitras) a ještě jednu lokalitu příbližně uprostřed (+- Hipólito). Víme jak ty rostliny od středu a východu vypadají? Ani Hoock je ve svém díle neuvádí.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:
Děkuji za tip. Zatím jsem si ale moc nepočetl, protože zřejmě je k dipozici jen po zaplacení...
doplněno později: tak se nakonec podařilo zde www.esreader.es/pdf/66008e3/phylogeny-and-biogeographic-history-of-astrophytum-(cactaceae)

Díky za odkaz. Pokud jde o články z vědeckých časopisů, málokdo za ně platí ty nehorázné sumy, co za ně chce vydavatel (pokud to náhodou není open access, což je zatím poměrně vzácné). Lze je (legálně) získat 1) z nějaké univerzitní knihovny; 2) od někoho, kdo už má přístup do té knihovny; 3) dotazem autorovi (kontakt bývá na webu časopisu/článku, většina autorů vám pdf ráda pošle). Já jsem varianta 2), dokážu sehnat ledacos. Bohužel to ale nemůžu dát legálně veřejně k dispozici. Pokud něco potřebujete, napište mi, když budu moci, rád pošlu (osobní přeposílání by snad mělo být +- legální). Pro mě je mnohem snazší sehnat tohle než většinu běžné kaktusářské literatury, která online nebývá.

RadekL napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohu se zde zeptat na zkušenosti s Astrophytum caput-medusae? Zajímalo by mne zda někdo zkoušel křížit s jiným astrofytem (ornatum, myriostigma, coahuilense, asterieas, capricorne...) a byl úspěšný.

V sprnu jsme zde dal dotaz na caput-medusae. Opravdu nikdo nevíte jak je to s jeho křížením? (tj. je prokázáno, že je to opravdu astrofytum?). Pokud křížit jde, pak ti potomci musí být opravdu zajímaví.

Podle relativně nedávné molekulární práce je caput-medusae úplně standardní Astrophytum. Spadlo docela spolehlivě na bázi skupiny asterias, capricorne a coahuilense, takže jestli půjde křížit, tak spíš s nimi. Druhá větev rodu jsou ornatum+myriostigma. Jestli se dobře pamatuji, tak ty dvě skupiny rodu (podrody) se spolu nekříží. Nejbližší příbuzní Astrophyt jsou asi Echinokaktusy parryi, horizonthalonius, platyacanthus, odtamtud se nějaký předek podobný digitostigmě asi čekat nedá.

Kdo by se chtěl podívat, tak ta práce je opravdu moc pěkně udělaná, jedna z nejlepších, co jsem o molekulární fylogenezi kaktusů četl: Vázquez-Lobo et al., 2015, Syst Bot, DOI:10.1600/036364415X690094

Děkuji za tip. Zatím jsem si ale moc nepočetl, protože zřejmě je k dipozici jen po zaplacení...
doplněno později: tak se nakonec podařilo zde www.esreader.es/pdf/66008e3/phylogeny-and-biogeographic-history-of-astrophytum-(cactaceae)

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohu se zde zeptat na zkušenosti s Astrophytum caput-medusae? Zajímalo by mne zda někdo zkoušel křížit s jiným astrofytem (ornatum, myriostigma, coahuilense, asterieas, capricorne...) a byl úspěšný.

V sprnu jsme zde dal dotaz na caput-medusae. Opravdu nikdo nevíte jak je to s jeho křížením? (tj. je prokázáno, že je to opravdu astrofytum?). Pokud křížit jde, pak ti potomci musí být opravdu zajímaví.

Podle relativně nedávné molekulární práce je caput-medusae úplně standardní Astrophytum. Spadlo docela spolehlivě na bázi skupiny asterias, capricorne a coahuilense, takže jestli půjde křížit, tak spíš s nimi. Druhá větev rodu jsou ornatum+myriostigma. Jestli se dobře pamatuji, tak ty dvě skupiny rodu (podrody) se spolu nekříží. Nejbližší příbuzní Astrophyt jsou asi Echinokaktusy parryi, horizonthalonius, platyacanthus, odtamtud se nějaký předek podobný digitostigmě asi čekat nedá.

Kdo by se chtěl podívat, tak ta práce je opravdu moc pěkně udělaná, jedna z nejlepších, co jsem o molekulární fylogenezi kaktusů četl: Vázquez-Lobo et al., 2015, Syst Bot, DOI:10.1600/036364415X690094

No ved som zvedavy ako sa budu javit v kulture.Zhodou okolnosti mam rastliny(nie ukradnute z prirody) prave z tych dvoch pofotenych lokalit.
Chcem si nechat viac rastlin,aby som mohol robit zavery.
Metztitlanske mam starsie a nejaky ten flak veru maju.Aj preto som tu na fore prosil o uverejnenie fotiek ornat,ktore su povazovane za poskodene chladom.
Inak,je zaujimave ako sa tie semenace z tychto dvoch lokalit odlisuju.Uz od utleho veku.Daju sa rozoznat aj so zavretymi ocami.

Pemexxi,podle mého názoru i krásné ilustrační fotky náchylnosti jednotlivých stanovišť vůči korkovatění a skvrnám. A zřejmě si to nesou i v našich podmínkách, tudíž je docela dobře možné, že některá prostě skvrny budou chytat, ať pěstitel dělá co dělá a jiná ne.

Astrophytum ornatum sa tu casto sklonuje.Pocas zimnych dni pozeram fotky,takze ornatum pri meste Metztitlan,Hidalgo:









Tieto su od zapadneho tunela zimapanskej priehrady,Queretaro:








Este som mal moznost vidiet par kuskov cestou medzi Vizarron a Penamiller,Queretaro.
Tie ale boli na nedostupnych skalach,kde moj cerstvo pokazeny fotak nedostrelil.
Moja hitparada tychto ornat je nasledovna:Jednoznacne vedu zimapanske,maju krasne zlte trne
a udrzuju si cast vlociek aj ako prastare rastliny.Vytvara to krasny efekt,cest menu ornatum-zdobeny.
Na druhom mieste su metztitlanske. A na tretom tie od Penamiller.Tie mi pripadaju take sedive.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohla by tady nějaká dobrá duše vyfotit/naskenovat z časopisu Život v přírodě články od Friče s popisem A. asterias (1925) a A. senile (asi také 1925)?. Musím říct, že co se týká digitalizace starých knih a časopisů tak jsme o5 zaspali , protože Allgemeine Gartenzeitung (1833-1856), Kakteenkunde (1933-1943), Kakteen und andere sukkulenten (1949-1998), Monatsschrift für Kakteenkunde, Zeitschrift für Sukkulentenkunde (1923-1928), toto všecko lze v pohodě na internetu nalézt a bez poplatků stáhnout.

Někdo z Prahy, našel by se?
casopisy.knihovnasvehly.cz/node/10878

Zřídil jsem si nakonec VPK v NTK (virtuální konto/účet v té knihovně) a necham si za pár drobných vygenerovat PDFka

Jinak, kdo by chtěl svou knihovničku (počítačovou) obohatit o níže uvedené skvosty, tak může. Na zimní večery (kdy není do koho píchnout ), zajímavé čtení.

Abhandlungen Akademie Bayern, ZUCCARINI (první popis asteriase)
www.zobodat.at/web4beta/pdf/Abhandlungen-Akademie-Bayern_4_2_0001-0035.pdf

Bulletins de l'Académie royale des sciences, des lettres et des beaux-arts de Belgique (první popis myriostigmy)
archive.org/download/bulletindelacad06acad/bulletindelacad06acad.pdf

The Cactacea, Britton a Rose
www.cactuspro.com/biblio/en:britton_et_rose

Allgemeine Gartenzeitung
www.biodiversitylibrary.org/bibliography/14651#/summary

Kakteen und andere Sukkulenten
www.cactuspro.com/biblio/en:kuas

Kakteenkunde
www.cactuspro.com/biblio/en:kakteenkunde

Monatsschrift für Kakteenkunde
www.biodiversitylibrary.org/bibliography/51655#/summary

Zeitschrift für Sukkulentenkunde
www.cactuspro.com/biblio/en:zfs

Jirka napsal: Hnědá to není, až kytky pokvetou, dám sem detailnější foto

Medová to je

Hnědá to není, až kytky pokvetou, dám sem detailnější foto

Jirka napsal: Nemusíš sázet botky Martine ,o tom nepochybuji, v F2 či při zpětném křížení je to vysoce pravděpodobné. Určitě to tak funguje i v přírodě. S tím hnědým středem květu Ti to ale pořád nevěřím

Proč ne? Vždyť ten květ toho tvého potomka je zrovna takovéto barvy na fotografii.

Nemusíš sázet botky Martine ,o tom nepochybuji, v F2 či při zpětném křížení je to vysoce pravděpodobné. Určitě to tak funguje i v přírodě. S tím hnědým středem květu Ti to ale pořád nevěřím

Jirka napsal: La Reforma

Potomek si ponechal nádhernou, hedvábně lesklou, kanárkově žlutou barvu, střed ale není již čistě žlutý

Jirko, vsadil bych své nejlepší botky zn. Nike , že pokud tedy nemáš jen jednoho potomka, pak pokud ho opylíš s dalším a vyseješ, pak obdržíš kromě rostlin s hnědým jícnem i několik s čistě žlutým a ty budou už tu čistou žlutou barvu v dalších generacích držet. Můžeš zkusit i pyl potomka nanést na matku (máš-li matku a nemáš druhého potomka).
Martin

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohla by tady nějaká dobrá duše vyfotit/naskenovat z časopisu Život v přírodě články od Friče s popisem A. asterias (1925) a A. senile (asi také 1925)?. Musím říct, že co se týká digitalizace starých knih a časopisů tak jsme o5 zaspali , protože Allgemeine Gartenzeitung (1833-1856), Kakteenkunde (1933-1943), Kakteen und andere sukkulenten (1949-1998), Monatsschrift für Kakteenkunde, Zeitschrift für Sukkulentenkunde (1923-1928), toto všecko lze v pohodě na internetu nalézt a bez poplatků stáhnout.

Někdo z Prahy, našel by se?
casopisy.knihovnasvehly.cz/node/10878

Mohla by tady nějaká dobrá duše vyfotit/naskenovat z časopisu Život v přírodě články od Friče s popisem A. asterias (1925) a A. senile (asi také 1925)?. Musím říct, že co se týká digitalizace starých knih a časopisů tak jsme o5 zaspali , protože Allgemeine Gartenzeitung (1833-1856), Kakteenkunde (1933-1943), Kakteen und andere sukkulenten (1949-1998), Monatsschrift für Kakteenkunde, Zeitschrift für Sukkulentenkunde (1923-1928), toto všecko lze v pohodě na internetu nalézt a bez poplatků stáhnout.

Smutný napsal:
Vydoj si semena z katalogu semen, máš to i s polním číslem. (I když to polní číslo nemusí nic znamenat, co kolikrát člověk vidí ve zbírkách jak to hmyz kříží a potom vznikají semena s p.č., protože to dozrálo zrovna na té dané rostlině)

Jo, jo, hmyz to jsou potvory
Já chci ale semena zrovna z té svojí rostliny neboť k ní mám skoro 30ti letý citový vztah

Jinak, jsem od Opavy, ale myslím, že v době zásilkoven a pošty to je úplně jedno...
Když tak pište na soukromý email, ať to tady nezahlcujeme...

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Neměli byste někdo na prodej myriostigmu (columnare) v květuschopném stavu? Tuto jsem získal strašně dávno a druhou k ní nemám. Rád bych z ní přes léto "vydojil" nějaká semena.

Martin

Vydoj si semena z katalogu semen, máš to i s polním číslem. (I když to polní číslo nemusí nic znamenat, co kolikrát člověk vidí ve zbírkách jak to hmyz kříží a potom vznikají semena s p.č., protože to dozrálo zrovna na té dané rostlině)

Neměli byste někdo na prodej myriostigmu (columnare) v květuschopném stavu? Tuto jsem získal strašně dávno a druhou k ní nemám. Rád bych z ní přes léto "vydojil" nějaká semena.

Martin

Pokud pěstujeme astrofyta a jiné kaktusy, které v přírodě rostou na skeletických půdách se stopami humusu, v našich humózních substrátech, je dobré přidat do nich nějakou bazickou složku. Kaktusy ji sice sami ke svému růstu nepotřebují, ale působí v substrátu jako dezinfekce tím, že omezuje bujení těch mikroorganismům, jimž kyselé prostředí vyhovuje. Nevýhodou je, že reakcí vápna s některými složkami humusu vznikají soli, které rostlinám brání přijímání živin, ale nejsou natolik rozpustné, aby se daly ze substrátu snadno vypláchnout. Tyto soli pak vystupují na povrch substrátu i na bázi rostlin. Takže musíme častěji přesazovat.

pemexx napsal: Pre Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. :
Je sice Pravda,ze astrofyta preferuju vapenec,resp. nemaju radi kysly substrat,ale rastu i na inom podlozi.
Napriklad na lokalite Plan de Ayala(El Chiflon) rastie capricorne na pieskovci. Teda aspon si myslim ze je to pieskovec.Ale necham sa presvedcit tymi,ktori sa v horninach vyznaju.Mineraly ovladam,ale horniny nie.

Ano, samozřejme nerostou JEN na vápenci, ale preferují ho. Stejně, když jsem si tu mapu s povrchem navrstvil na normální mapu, tak jsem nic extra nezjistil, on totiž ten vápenec je skoro všude...

zelená - vápenec
modrá - vápenec s břydlicí

Pre Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. :
Je sice Pravda,ze astrofyta preferuju vapenec,resp. nemaju radi kysly substrat,ale rastu i na inom podlozi.
Napriklad na lokalite Plan de Ayala(El Chiflon) rastie capricorne na pieskovci. Teda aspon si myslim ze je to pieskovec.Ale necham sa presvedcit tymi,ktori sa v horninach vyznaju.Mineraly ovladam,ale horniny nie.

cykas napsal: Vím, že tím dost lidí naštvu, ale úmyslné křížení astrofyt (i jiných kaktusů) považuju za něco tak šíleného a nevkusného, že se to ani nedá popsat. V podstatě se to dostává někam na úroveň tulipánů a dalších rostlin patřících do supermarketů. ...

Chudáci pěstitelé tulipánů .

... prostě je to jenom jiný koníček. Komerčně se dají pěstovat tulipány, hybridní kaktusy, ale i čisté druhy (!!!). Je každého věc, co se mu líbí a čím se chce bavit. Já hybridním astrofytům neholduji, ale že bych za to někoho odsuzoval, ta asi taky ne ...

Bez takového šlechtění bychom taky mohli skončit u jediného (ne)plemene psů, koček, slepic ... a asi bychom žvýkali hořcenakyslé pláňky namísto rozličných chutných odrůd jablek, hrušek atd.

Ja ani linky a clanky o tych mutantoch neotvaram.
Astrophytum je pritom rod tak bizarnych a roznorodych rastlin,ze vyrabanie tych sprznencov je uplne zbytocne.
A uz som to tu raz pisal-ked som v prirode uvidel prve astrophytum,plakal som dojatim.Klakol som si pred tu rastlinu a v uzase nad tou krasou som pokorne mlcal/
Teraz placem nad tymi japonskymi zrudami na nete.
Schvalne-pozrite si katalgy semien.Astrophytum sa vytraca.Najdete tam pestru paletu vsetkych druhov,s lokalitami?
NIE ! Len FUKUSIMA,CABUTO,SUPERKABUTO a neviem co.
Takto smutne dopadla i akvaristika.rybky zafarbene farbivami,preslachtene na grcanie....

Vím, že tím dost lidí naštvu, ale úmyslné křížení astrofyt (i jiných kaktusů) považuju za něco tak šíleného a nevkusného, že se to ani nedá popsat. V podstatě se to dostává někam na úroveň tulipánů a dalších rostlin patřících do supermarketů.

Takto vzniklé hybridní rostliny by měly být ostudou každé sbírky. V poslední době se bohužel pokouší několik málo našich i zahraničních pěstitelů tyto kýče vydávat za vrchol pěstitelského umění. Vše je v podstatě pouze promyšlená obchodní záležitost. .

Doufám, že bude stále platit, že cílem je vypěstování čístých, nekřížených druhů astrofyt, podobných těm, jaké rostou v přírodě. A také, že červeně kvetoucí asteriasy nebo různě flekatá a znetvořená astrofyta ze sbírek skutečných kaktusářů brzy vymizí .

Podařilo se mi vygůglit mapy rozlišující druh povrchu. Ideálně čistá "caliza" (vápenec) je to, co hledáme. Je vidět zajímavé oblasti. Pokusím se to nějak navrstvit na normální mapu a zpřehlednit. Líbí se mi to ale, je hezky vidět jak se to táhne a kde. To dřívější soudruzi k dispozici neměli. Třeba se nám tu velikou Mexickou plochu podaří přečůrat vědou

Jirka napsal: Marně přemýšlím, odkud se v naší diskuzi vůbec vzal ten hnědý či medový střed květu.

Ten je uveden na těch předválečných pohlednicích s crassispinem od Kreuzingera.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

Jirka napsal:
Martine, tady ta fotka z knihy Astrophytum, to je rostlina pocházející od Vierecka.Máme fotku rostlin pocházejících od Moellera? Dle všeho v Československu nebyly, těžko říct, zda to jsou ty kytky na historických fotografiích od Kurta Kreuzingera, co jsi zde na začátku této diskuze vyvěsil.

Souhlasím, nelze s absolutní jistotou říct, že ty fota na těch předválečných pohlednicích vyobrazují rostliny, které dostal a popsal prvně Möller. Každopádně to ale jsou exporty z Mexika a nemyslím si, že Viereckova, protože ten květ je na těch předválečných pohlednicích dosti velký a rostliny jsou takové zkrátka jiné. Sadovský říká malý květ - viz. foto z „Kakteenkunde“ (1933, str. 31) a z „Kakteen und andere Sukkulenten“ 1957, která jsem tu dával. Ano, připouštím, že malý květ mohl být také důsledek vytrhnutí rostlin z přírody a tady v Evropě se jim zkrátka moc nedařilo...

Möller každopádně popsal to, co mu bratr poslal a co na vlastní oči viděl. Klidně to mohla být nějaká malinká skupina rostlin, kterou Artur nasbíral a třeba je vykopal i všechny a nenávratně tak zničil celou populaci... Dneska víme, že okruh capricorne (tím myslím vše od major po niveum) umí být krásně variabilní - viz. San Juan, La Reforma, západ Cienegas a nejhezčí ta Sierra Delicias. Já bych se třebas ani nebál nahlas připustit, že ten medový/hnědý jícen je důsledek přírodního křížení čistě žlutého a standardního capricorne květu. Síla a tvar otrnění bude o přírodních podmínkách (půda, teplotní výkyvy, nadmořská výška, voda) a nadmořské výšce.

Ta nadmořská výška, 2000 je nejspíše opravdu moc. Otázka je z čeho tu výšku Artur čerpal. Dle toho co se našlo a co jsi napsal, by ideální výška měla být kolem 1200 m.

Marně přemýšlím, odkud se v naší diskuzi vůbec vzal ten hnědý či medový střed květu. Capricorni mají velké žluté květy , někdy opravdu hodně hedvábně lesklé, s karmínově červeným středem různé intenzity zabarvení, hnědá barva se nevyskytuje, neviděl jsem ji v přírodě ani ve sbírkách. I kdyby došlo ke křížení kytek se žlutými a klasickými květy, hnědou ve středu nedostaneš, spíše odstíny červené až oranžové, možná něco žlutého. Čistě žluté květy jsem viděl u rostlin z populace San Juan a La Reforma a pouze rostliny od La Reforma měly květy s opravdu sírově žlutým středem. Ani na jedné lokalitě však nerostou rostliny pouze se žlutými květy.To hnědé či žlutohnědé zabarvení zná asi každý, kdo se zabývá hybridizací astrophyt, kde jeden z rodičů je a.asterias. Capricorni ho ale nemají.
Klasika zbarvení

La Reforma

Potomek si ponechal nádhernou, hedvábně lesklou, kanárkově žlutou barvu, střed ale není již čistě žlutý

Škoda,že květ této barvy se vyskytuje opravdu výjimečně.

Ja nie som nejaky fasoun kaktusarsky,ale proste chcem aby sme pestovali to co priroda vytvorila.
Vid moj zatrateny prispevok o cistote sirenych rastlin.
Nikomu neberiem jeho lasku k pestovanym rastlinam.Ale proste asrofyta su pecky!!! A serie ma ze guglime len tie sprznence.
A pritom v prirode i v zbierkach su (zatial) prekrasne ciste rastliny,tak rozmanite,ze hrat sa na boha je zbytocne.

caput-medusae mi pripada ako iny rod,napriek vsetkym podobnostiam s astrofytami
mozno hybrid s v prirode sa vyskytujucimi wilcoxiami...
ale to by som ho vlastne nemal (podla mojich fasounskych teorii) ani pestovat