Zpravodaje KKP - hlavní články

Zpravodaj 2017-2

  • Krásné Šílenství

    Málokdo z našich blízkých a kolegů je schopen nám plně porozumět :-). Noví členové, po první kaktusářské schůzi, mají hlavu plnou otazníků: „Všichni obdivují nějaký kaktus, ještě mu říkají latinsky, to se nikdy nenaučím a jim rozumět nebudu. Patřím sem ???“

    Až po čase pochopí, že je tu moc zajímavých lidí s láskou k přírodě a má se pořád co učit. Kaktusáři i jejich rostliny mají svůj život – jeden, nic tu není na věky.

    Mnoho z nás má spoustu rostlin ze semínek z nalezišť, zajímavé velké kytky i japonské divnokaktusy. Myslím, že v každé sbírce se najde pár rostlin, které mají ještě jednu milou povinnost. Připomenout nám kamarády, kteří kaktusaří již padesát let nebo tu již nejsou. Při procházení skleníku, kromě klábosení o kaktusech, nalezištích a příhodách z cest je úžasné říci: „Jo to mám po panu Šustrovi“ nebo „to je stejňák Vaška Pitra, cereus forbesii od Jirky Krechovského“,          atd.- hned jsou tam s námi. Proto si těchto rostlin moooc vážím. Možná, že mi né všichni teď porozuměli, ale chtěl jsem to již dávno napsat. Byl to krásný pravěk.

    P1050243

     

    P1050240

  • Roubování „na prdelku“

    Často se stává, když konečně získáte odnož vysněného kaktusu, nezdržujete se čekáním, kdy odnož zakoření (často to není ani možné) a tak trofej rychle naroubujete. Časem tak získáte kmenovou rostlinu, která vás možná za pár let odmění odnožemi, které pak poskytnete zájemcům.

    Výsledek můžete docílit rychlejší metodou (jak my doubravečtí kaktusáři říkáme) roubováním „na prdelku“. Připravte si dvě podnožové rostliny, na kterých provedete horizontální řezy. Získanou odnož přeřízněte v polovině a získané poloviny přiložte na podnože.

    Za krátkou dobu tak získáte rostlinu kmenovou a mateční, kde přirostla odnož vlastně „hlavou dolů“. Do roka vyroste několik odnoží, které můžete odřezat a použít k dalšímu pěstování nebo výměně.

    Autor foto: Jelínek Filip