V sobotu 17. května se scházíme na místě odjezdu u „Bohemky“ kolem páté hodiny ranní abychom vyrazili na náš letošní zájezd za kaktusy na jižní Moravě. Mým přáním bylo, abychom úderem páté vyrazili, ale k malému zdržení přeci jen došlo. Jen mě trošku hřálo vědomí, že ten na koho bylo třeba čekat vlastně není ani členem spolku.

Kaktusáři jsou disciplinovaní…ne tak jejich přátelé. Vyrážíme tedy s dvacetiminutovým zdržením, což na úvod není to nejlepší, leč tragedie vypadá jinak. Přítel Hrdlička už měl u dálniční pumpy v Rokycanech vystátý důlek. Dočkal se. Ve Zdicích ještě nastupuje přítelkyně Kinclová, takže jsme komplet. Většina lidí pospává, cesta ubíhá docela příjemně.

V deset hodin jsme v Hodoníně u pana Dufka. Častuje nás kvalitní meruňkovicí a ořechovkou z vlastní produkce. Prohlížíme si jeho sbírku, mnozí si domlouvají nákup rostlin a k potěšení dalších jsou k mání i zmíněné nápoje.  Přebírá si nás pan Roubík a vede nás k sobě na zahradu. Ve dvou nevelkých folijácích má spoustu kvalitních roubovaných rostlin. Kdo chtěl kupovat Sklerokaktusy, ale i další rostliny, přišel si na své. Platíme, loučíme se a pokračujeme do obce Hrušky k panu Doležalovi. Tam se dělíme na dvě party. Jedna do skleníku, který je hodně nad zemí, druhá do vinného sklepa. Ten je naopak pod zemí. Tam se nás ujme mladý pan Doležal a během štědré ochutnávky vín z jejich produkce se nám dostává i zajímavého povídání o pěstování, výrobě a dalších plánech rodinné firmy. To už ale přichází i parta ze skleníku, takže je plné i schodiště vedoucí ze zahrady. Nakupujeme vína, která jsme ochutnali a příjemně rozjařeni odjíždíme do Břeclavi, kde po chvíli bloudění a hledání restaurace absolvujeme oběd.

Několik telefonátů stálo, než se nám podařilo napojit se na auto pana Gajdy, který nás jako lodivod vedl do zahrádkářské kolonie ke své sbírce. Tady trošku zadrhlo to, že nenechal zastavit autobus v místě, kde se mohl otočit, takže pan Berka cca 200 metů couval.

Opět jsme byli vřele přivítáni nejenom jím, ale i jeho přáteli, se kterými se znám z jejich plzeňských návštěv. A zase meruňkovice. A slivovice. A dobrá. Samozřejmě také kaktusy. Jen o pár zahrad dál má své království pan Kochman, jehož sbírka byla pro mnohé příjemným překvapením. Pěstuje totiž netřesky. Ale jaké! Nádhera, kterou je škoda nevidět. Mám říkat, co nám naléval? Ale jo. Kromě slivovice a meruňkovice to byla ještě grapa. Což, jak víte, je destilát z hroznů. Možná, že někomu by připadali netřesky zasázené ve starých botách jako kýč…ale pro mne to mělo své kouzlo.

Dál se jedeme ubytovat do Velkých Pavlovic na místní Slavoj. Myslím, proběhlo k mé velké radosti bez problémů. Je večer a my se pěšky přesunujeme do sklípku k panu Zborovskému. No sklípek…spíš salonek, kde se nám za přiměřeně vysoký poplatek dostalo vína ve džbáncích a něco nepřiměřeně malého k zakousnutí. Teda nenajedli jsme se, ale vzhledem k tomu, že nás jen tak ven nedostali a že se z nás cestou zpět stalo něco jako pěvecký kroužek, bych řekl, že vína bylo tak akorát. Ale abych byl upřímný, tohle nebyl zlatý hřeb našeho zájezdu.
Ráno jdeme pěšky k panu Markovi do řadového domku, kde má na zahradě svoji sbírku. Obdivovali jsme expozici gruzonů, pěstovanou venku. Bylo vidět, že jim to svědčí. Pan Marek se nám věnoval ve skleníku, zatím co paní Marková na terase podávala kávu, víno ba i na nealkoholické nápoje došlo. Ve sklepě pak ze soudků čepovala zájemcům do pet lahví bílé i červené jak si kdo přál. Velmi příjemné prostředí.

 Přijíždí pro nás autobus a přesunujeme se do Mikulova. Tam nás čeká pan Sochůrek. Prší. Rádi se klidíme do skleníku i když pěkné a prodejné rostliny jsou i mimo něj. Na prodej jsou i velké rostliny a mnozí toho neváháme využít. Vzhledem k počasí se naše návštěva příliš neprotahuje a pomalu se trousíme do blízké, velkokapacitní a příjemné restaurace na oběd. Dál už nás čeká jen poslední sbírka v Hustopečích u pana Knápka a pak už jen cesta domů. Navštívili jsme devět sbírek, ochutnali mnohé nápoje a díky řidiči, panu Berkovi jsme se včas a bezpečně vrátili do Plzně. Za to mu patří dík, jakož i všem účastníkům za to, že organizátora příliš netrápili.

 

   
Copyright © 2018 Klub kaktusářů Plzeň. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.