Plíseň ve výsevech

„Myší kožíšek“ se šíří velice rychle a jen málokdy se povede z napadeného výsevu pár semenáčků zachránit i když je hned po zpozorování prvních napadených všechny ze země vyndáme. Dlouho se mi „Myší kožíšek“ vyhýbal a znal jsem ho jen z vyprávění. Sledoval jsem obsáhlou diskusi k problému na Fóru, kde tomu bylo věnováno vlastní vlákno. Nejvíc mě těšilo, že do diskuse nemůžu ničím přispět z vlastní zkušenosti. Závěr z diskuse byl, že zárodky „Myšího kožíšku“ se skrývají v semenech.

Vloni před vánoci jsme se vrátili z Argentiny a protože tam bylo jaro, sklizeň semen byla sice chudší než jindy, ale o to více jsem si jich cenil. Z některých druhů jsme semínka přivezli vůbec poprvé, protože dozrávají před obdobím dešťů a v únoru už po nich není na rostlinách ani památky.

Hned o svátcích jsem se dal do výsevů. Měl jsem doma osvědčený pytel Substrátu pro výsevy a množení, který jsem už používal do výsevů v předchozích čtyřech letech, a říční písek. Namíchal jsem obvyklou směs z 10% Substrátu pro výsevy a množení a 90% říčního písku, vše prosel přes síto se 6 oky na palec, jemným substrátem naplnil chrudimské květináčky 4x4 cm a vysel. Propařoval jsem jen květináčky určené pro výsev parodií a Gymnocalycium pflanzii. Mám vyzkoušeno, že propařením se sice vyhubí všeliká semena plevelů a oddálí se vývoj řas, ale taky mám vyzkoušeno, že mnoho druhů kaktusů v propařeném substrátu neklíčí buď vůbec nebo jen velice málo. Patří mezi ně i překvapivě mnoho argentinských druhů, třeba řada mediolobivií a lobivií. Zatím všechny drobnosemenné parodie, co jsem zkoušel, klíčily buď v propařeném substrátu nebo ani v nepropařeném neklíčily, tedy u nich nemá propaření substrátu vliv na klíčivost.

Za týden pod zářivkami začala semena pěkně klíčit, za další týden jsem našel první semenáčky s myším kožíškem ve výsevu Parodia penicilata a pak jsem den co den několik květináčků s myším kožíškem vyhazoval. Parodie v přepařeném substrátu jsem vyhodil všechny, 12 květníčků. Nakonec mi ze 36 květníčků prvního kola výsevů jich zbylo 11, kde se myší kožíšek neobjevil a semenáčky rostly. Vynadal jsem si v duchu do lemplů co neumějí vyprat semena a zkusil ty zplesnivělé druhy znova. Tentokrát jsem použil postup pro semena z plesnivých plodů: semena do punčochy, propláchnout vodou a vlhká naložit přes noc do tmavofialového roztoku hypermanganu, to je roztok kde přes 1 cm vrstvu neprojde světlo. Ráno vyndat, propláchnout vodou, nechat volně uschnout a večer vysít. Použil jsem stejný substrát a výsledek byl velice podobný – zase dvě třetiny výsevů odešly na myší kožíšek. To už mě dost mrzelo, protože ne u všech jsem mi zbyla semena ještě na 3. pokus. Usoudil jsem, že pro třetí pokus bude dobře zkusit jiný substrát. Protože mrzlo a písek, co mě první napadl, byl zmrzlý, vzpomněl jsem si na pytel stavebního perlitu na půdě Mám ho od r. 1993 a dřív jsem do něj vyséval často. Nevýhodou perlitu je průsvitnost, která podporuje růst řas, a taky to, že v suchém stavu velice práší. Obě tyto nevýhody se dají eliminovat malým přídavkem jílu: Hroudu jílu jako pěst do vědra, zalít teplou vodou a rozmíchat dohladka. Pak nasypat perlit do půlky vědra, nechat nasáknout a míchat tak dlouho, ž je směs homogenní.

Neměl jsem přímo jíl, ale z  výpravy do Dolan jsem si přivezl kromě písku i jemný jílovitý náplav, který přidávám místo země kaktusům, co neradi humus. Protože náplav je vlastně jemný písek se zrnky obalenými jílem, vzal jsem do vědra hroudy dvě.

Vzniklou vlhkou směsí jsem zase naplnil květináčky 4x4 cm a vysel. Vyklíčilo to dobře a zatím, tj,. 30 dnů od výsevu, nic neplesniví.

Z letošní zkušenosti jsem si vzal následující poučení:

„Myší kožíšek“ může být i v substrátu.

Organický výsevní substrát nemá cenu schovávat „na příště“, protože se snadno nakazí.

Čistoty semen není nikdy dost.