Sběr a luštění kaktusových plodů, čištění semen

 Sběr a „luštění“ plodů jsem ve své sbírce v poslední době zintensivněl, kvůli dodávce semen do naší klubové nabídky. Po sprášení květů mám vždy radost, že se vytvořily plody a budou semínka. Někdy je to předčasná radost, protože plody ještě mohou být prázdné nebo obsahují pouze slupky. Donedávna jsem sprašoval vše co kvetlo, tedy vše co se druhově sešlo, ale postupně tuto množitelskou mánii omezuji, protože je všude kolem dostatečná nabídka kvalitních semen s botanickým původem a o moje semena z kulturních rostlin bůhví jaké generace není zájem. Výjimku tvoří semena z pěkných brzy kvetoucích odolných rostlin, které množím na prodej pro laickou veřejnost. Další důvod, proč již vše nesprašuji a nesbírám je práce při dolování a čištění semen. Takový telokaktusy, u těch se suchá čistá semena vysypou rovnou do pytlíčku a je hotovo, ale babrejte se s rozřezáváním plodů některých mamilárií nebo koryfant a potom ten blebajs propírat to je k zbláznění.

 Vždy obdivuji kamarády co se vrátí z cest za kaktusy v přírodě a přivezou spoustu nezpracovaných plodů. Dovedu si živě představit, co to dá za práci vše vyčisti, oni to však určitě dělají rádi, protože radost z importních semen je veliká.

 

Echinomastus johnstonii Foto: Petr Kuták

 

Aby tenhle článek nebyl jen o teoretických úvahách připojím ještě několik praktických zkušeností s luštěním semen. Jak jsem již napsal, nejmenší práce je s telákama. Jejich semena ani nepropírám a nedesinfikuji. Při výsevu nemám problémy. Podobně snadný sběr je u gymnokaktusů a turbiňáků. Plody některých fosuláků (např. E. coptonogonus) již obsahuje cukr a semena se musí prát. Podobné je to u astrofyt. Plody se sice snadno sbírají a mohou se bez zpracování dlouhodobě skladovat, ale vyživovací tkáň kolem semen je částečně dužnatá i po dozrání plodů a semena se neoddělí zcela čistá. Doporučuji propírat. Dužnaté plody některých  mamilárek se musí ihned po sběru zpracovat. Jsou–li čerstvé snadno se nožem podélně rozříznou a semena se seškrábnou. Zaschnou-li musí se pracně namáčet, drolit a podobně. U některých mamilárek plody zůstávají nevytlačené v těle rostlin, semena se musí pracně šťourat. Dělám to dřevěným párátkem. Nejpracnější je luštění velkých dužnatých plodů koryfant, některých echinocereusů a cereusů. Škrobovitá dužnina, v které jsou semena volně rozptýlena se musí nějakým způsobem vymáčknout a potom dlouho propírat dokud se nepřestane vylučovat hlen. Semena z těchto dužnatých plodů se musí řádně desinfikovat. Plody  jihoamerických rodů jsou také často více či méně dužnaté, a proto je s dolováním semen práce. Ještě tak nejlépe se rozdrolují uschlé plody rebucií, lobivií a některých gymen. Odsávání drobných semen z parodií a kopiapoí by nám asi mohli popsat kluci, co se teď vrátili z Argentiny a Chile.

 Samostatnou kapitolou by byla desinfekce semen. Z vlastní zkušenosti, ale i poznatků přátel vyplývá, že čistota semen je velice důležitá, snad ještě důležitější než sterilizace substrátu. Řádně nevypraná semena se zbytky oplodí, kde se drží spory hub a plísní, mohou zapříčinit úplný zmar výsevu. Nejnáchylnější k plesnivění jsou právě semena z dužnatých plodů. Já propírám semena v roztoku hypermanganu. Před výsevem je mořím práškovým fungicidem, nejčastěji Fundazolem a ještě po vysetí postříkám povrch substrátu koncentrovaným roztokem peroxidu vodíku. Pečlivost především u vzácných importních semen se vyplatí.

 Nakousl jsem další problematiku z činností kaktusářských a na závěr se ptám ostatních: 

  • Jak sbíráte semena  ve své sbírce ? (Různé odsávačky, šťourátka a podobně)
  • Jak se sbírají semena v přírodě?
  • Jak čistíte semena? Co je na propírání lepší hadřík, silonová punčocha nebo sítko?
  • Jak dostat od semen suché zbytky plodů?
  • Jak semena před výsevem desinfikujete?
  • Je lepší čistit semena hned po sběru nebo je dobré je nějaký čas ponechávat v plodech?
  • Problematika skladování semen – teplota, vlhkost, škůdci, choroby apod.

Petr Kuták, v Plzni po únavném čištění semen dne 1.10.2003