Mé podzimní sklízení rostlin

Aby se z podzimního sklízení nestala honička s časem, je třeba včas začít. V podstatě po poslední zálivce tedy někdy na začátku září, kdy již rostliny nemusí být umístěny na nasákavacích rohožích a v miskách, můžeme je začít skládat do plastových přepravek. Plastové přepravky to je pro kaktusáře výborná věc. (Myslím, že kdyby měl Frič ve své době dostatek přepravek, mohl včas uklidit do malého vytápěného prostoru své rostliny a nezmrzly by mu, když neměl na uhlí do kotle). Přepravek naštěstí mám dost, kamarád má pekárnu a čas od času vyřazuje polámané, stačí je drátkem vyspravit a na kaktusy stačí. Nejhorší je, že jich potřebuji každý rok víc a víc. Ne, že by mě pekař nezásobil, ale kam je všechny na zimu nastrkat, to může být v budoucnosti problém.

Začátkem září ve volných chvílích začínám „bednovat“. Pěkně v klidu, otevřu si k tomu lahváče pustím muziku a prohlížím a vyřazuji. Nejprve celý skleník několikrát obejdu a na rostliny navržené pro vyřazení napíchnu kuličku pěněného polystyrenu. Když přijdou zájemci, mohou si kytky s bílou kuličkou za malý peníz vzít. Často se stává, že i já své rozhodnutí měním a kuličku zase sundavám. Znáte to, člověku je nějak líto rozloučit se s rostlinami, které piplal řadu let, ale nejde to, prostě co se vytahuje, málo vytrňuje nebo se na tom udělal flek, flíček, to musí jít pryč, není místo. Nejhorší je rozhodování v případě redukce počtu naprosto dokonalých rostlin od jednoho taxonu. To si často musím hodit korunou. Zatím si nechávám od každé dospělé rostliny s evidovaným původem nebo rostlin z nichž sbírám semena 4 kusy. Dále si nechávám staré památečné kytky. To co nekvete (nebo hned tak nepokvete) nebo nechci množit si nechávám po jedné až dvou rostlinách.

S přibývajícím množství sbírkových rostlin vyřazuji už i větší pěkné kytky, které zabírají moc místa a začínají být s květináčem neúnosně těžké. Prostě, když vše stěhuji na zimoviště, tak si nemohu nechávat dvoumužné rostliny a těch půlmetrákových také zůstává jenom pár.

Mám vyřazeno. Kytky s polystyrénem dávám do samostatných beden a nabízím kamarádům (Letos se výborně osvědčila nedělní návštěva právě v říjnu. Bylo z čeho vybírat a přišlo plno lidí, třeba Jirka E. si odnesl 2 přepravky kaktusů), popřípadě schovávám na výstavu, do tomboly na bále, na schůzi. Zbytek rostlin je třeba nacpat do beden a pokud možno co nejméně popíchat mezi sebou, což je u takových ornát nebo nidulansů dost těžké. Pakárna je také seskládat různě velké květníky tak, aby nevznikala v bednách zbytečná místa. Měkké německé květináče ty se dají smáčknout, ale ty šedivý desítky co přežijí atomový výbuch nebo polské tvrdé misky ty se ani nehnou, ani elipsička z nich nejde udělat. Potom tedy musím doplnit do jedené řady ke dvěma desítkám dvě osmičky nebo vyskládat řadu ze čtyřech devítek, no prostě je to náročné. Horší je, že si tím rozhodím pracně seskládané kolekce kytek podle druhů, rodů a lokalit a na jaře se špatně hledá která ke které patří. Nejhorší je, když kytky vyčuhují z beden a tudíž bedny nejdou skládat na sebe. Nejprve se snažím skládat vyšší rostliny do samostatných beden, aby těch neštosovatelných koncových beden bylo co nejméně, ale to je další rozhození systému. Trochu mně pomohli vyšší holandské bedny,ale ty se zase nedají kombinovat s českými bednami a tak si ve sbírce při skládání beden na sebe v tom udělám ještě větší nepořádek. Je potřeba mít na skládání čas a klid, musí se zohlednit velikost květináčů, výška rostlin, druh beden, zachovat pokud možno pohromadě ty čtveřice podle druhů a lokality. Pro nastavení beden, z kterých přečuhují rostliny, je dobré nástavce vyrobené tím, že odstraníme dna z nízkých přepravek. Chtěl jsem si ještě pár kytek, do kterých napršelo dát stranou, abych je nechal někde v teple vyschnout, ale na to už asi nebudu mít sílu je vytřídit.

Trochu nervózní jsem z kvetoucích kytek. Letos je půlka října a každé druhé gymno má poupě. To už určitě neupadne a na zimovišti začne plesnivět a plíseň se přenese do kytky a ta shnije. Nebo mám poupata ukroutit, uříznou? Je jich ale hodně a má to vůbec cenu? Asi se na to vykašlu, nějak to dopadne. Třeba se mi po zimně udělá místo.

Pakárna je, když vám těsně před sklízením do některých kytek nakape voda. Když jsou to jen jednotlivé kusy tak se to vytratí, ale když vám pod prasklou tabulkou skla nateče celá podmiska, tak je to horší. Prostě musí přežít zimu i rostliny s mokrým substrátem. Některým to nevadí , některé shnijí.

Při skládání do beden jsem objevil několik ložisek svilušky. To mě tedy s….. Rychle namíchat nějaký akaricid a stříkat. Potom zase nemohu být ve skleníku, abych se neotrávil a v místnosti, kde zimuji to také bude pěkně smrdět. Kořenovka naštěstí není vidět a vlnatku jsem neobjevil to je dobře. Zálivka proti červcům už stejně není možná.

Mám to v bednách roztříděné, postříkané, přečuhuje minimum kytek, takže mohu stěhovat. K transportu připraveno 180 beden. Tedy nemohu, protože ke kladce jsou třeba minimálně dva, jeden nahoře nakládá, zavěšuje na háčky a druhý dole spouští, odhákává a štosuje. Kdo u mě byl ví, že mám skleník na ploché střeše a všechny bedny musím spustit pomocí kladky 7 m dolů na dvůr. Zde se bedny nakládají do kárky a odváží na zimoviště do nevytápěné místnosti v domě. Tady se bedny sundávají z kárky a štosují až ke stromu, aby to zabralo co nejméně místa. Od desáté bedny do patnácté na sobě musí člověk stát na štafličkách. Když mám to štěstí a někdo mi bedny podává, tak nemusím slézat pro každou bednu se štaflí, ale když jsem sám, tak musím běhat po žbrdličkách nahoru a dolů. Riziko pádu mého těla je velmi vysoké. Riziko zřícení vysokého štosu beden je také velmi vysoké. Zvedání beden nad hlavu je velmi namahavé. Riziko pádu bedny je velmi vysoké. Zabodnutí trnů do rukou, ale i hrudi, hlavy, popřípadě jiných částí těla je velmi časté.

Tak tedy mám to vše připravené a sehnal jsem kamaráda ke kladce nebo alespoň nevrlého člena rodiny (syna). Můžeme spouštět. Jsem zvědav, kolik se zřítí a rozsype beden, hlavně ten dole musí včas uhnout, aby mu to nespadlo na hlavu.

Vymýšlím nějaký výtah. Časem s mojí snižující se tělesnou kondicí to bude nepostradatelná věc. Letos si chci půjčit od kamaráda pokrývače stavební výtah GEDA, to by spouštění mohlo hodně usnadnit. Třeba si něco podobného časem pořídím, ale je to hodně drahé. Snad se to bude dát vyrobit, ale letos už to nestačím. Chci stěhovat do změny letního času na zimní. Pak už člověk odpoledne neudělá nic.

Abych toho neměl málo, zbývá ještě cca 20 m2 kaktusů na chatě. Tam to také musím nacpat do beden a připravit k transportu autem. Sice nemusí nic spouštět z výšky, ale přejezd přes celé město také není nic příjemného. Hrozí vysypání květníků. Mohu doporučit automobil Citroen Berlingo nebo Peugeot Partner popř. Renault Kangoo. Vejde se do něj 30 zelinářských přepravek.

Těším se na jaro. Sice mě čeká podobné stěhování, ale opačným směrem tedy ze tmy zimoviště do skleníku a to bude podstatně radostnější