Hnojit nebo nehnojit kaktusy?

Často se mi stávalo, že jsem použil špatnou zem, ve které rostliny chřadly, nerostly a často přišly o své kořeny. Potom trvalo velice dlouho, než je opět obnovily po přesazení. Naposledy jsem udělal zlou zkušenost s jakýmsi žulovitým pískem, ve kterém skoro nic nerostlo. Další negativní faktor spojený s častým přesazováním je poškození dřevnatých kořenů u straších jedinců (především ferokaktusů, astrofyt), které vede ke zhoršení růstu. Obecně lze říci, že čím starší rostlina, tím méně snáší přesazování.

 Stálé přesazování byla práce navíc a efekt spíše horší. Loňský rok jsem proto podle vzoru mnoha kolegů zvolil cestu umělé výživy a mohu říci, že se dostavily nad očekávání příznivé výsledky. Nejvíce se to projevilo na semenáčcích. To co dříve trvalo několik let narostlo za jednu sezónu a mohu říci, že to nebylo na úkor množství trnů a celkového tvaru rostlin, naopak.

 Loňskou a letošní sezónu jsem požíval hnojivo Krystalon květ plod. Umělou výživu dostaly sbírkové kaktusy již v první zálivce a potom přibližně ve třetí a páté. Semenáčky, jelikož jsou v mělčích miskách a zalévají se častěji, okusily hnojiva více. Nemám zatím zkušenost, jestli po několika letech nedojde k zasolení kořenového prostoru a tedy k zástavě růstu. Dnešní moderní hnojiva, ke kterým patří i Krystalon by však půdu zasolovat příliš neměly na rozdíl od klasických starších hnojiv (NPK, Cererit a pod.).

 Důležité je při výběru a používání hnojiv sledovat jaký obsah mají základních živin – dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Větší obsah dusíku podporuje rychlý růst spojený s horším vyzráváním pletiv. Dusíkatá hnojiva se mohou tedy používat na jaře a spíše u mladších rostlin, kdy chceme aby rychle vyrostly a nepotřebujeme, aby byly tak otrněné. Draslík a fosfor jsou potřebné především na konci vegetační sezóny.

 Výživa rostlin je samostatný obor agronomie a je to věda. Nemám v tomhle směru příliš velké vědomosti a tak raději odkazuji na speciální publikace. Určitě by se našly i nějaké články v kaktusářské literatuře. Teorie je však jedna věc a praxe druhá. Myslím, že otázky spojené s hnojením jsou mezi kaktusáři hodně diskutované a určitě by bylo zajímavé, kdyby se o své poznatky rozdělili formou článku do tohoto zpravodaje i jiní členové našeho klubu. Zahajuji diskusi na téma ”Hnojit či nehnojit ?” Odpovězte na otázky: 

  • Kolik hrstí hnojiva je třeba přidat do jednoho květináče se vzrostlým cereusem?
  • Jaké jsou zkušenosti se zázračným hnojivem Vuxal? (Před nějakou dobou ho nabízel Ríša Strejc za velkoobchodní cenu a mně dodnes mrzí, že jsem si taky nekoupil. V obchodě stojí 40,- Kč 100 ml lahvička)
  • Je dobré střídat hnojiva nebo ne nebo je to jedno?
  • Jak zabránit praskání rostlin při rychlém jarním napití?
  • Podporuje hnojení kvetení a tvorbu semen?
  • Podporuje hnojení tvorbu kořenů?
  • Odnožování - negativní projev hnojení
  • Zvyšuje hnojení odolnost rostlin proti chorobám a škůdcům?
  • Podporuje hnojení lepší ujímavost při roubování?
  • Neradi mluvíte o tom, že hnojíte?
  • Jaké jsou negativní projevy hnojení (otravy, chlorózy, deformace...)?
  • Co se stane, když se to trochu přežene?
  • Kaktusy a hydroponie
  • Jak to, že v přírodě kaktusy rostou tak dobře i bez hnojení?
  • Vztah substrát x absorbce a výdej živin?
  • Je nutné zvýšit hnojení u rostlin pěstovaných pod širým nebem?