Krásné Šílenství

Málokdo z našich blízkých a kolegů je schopen nám plně porozumět :-). Noví členové, po první kaktusářské schůzi, mají hlavu plnou otazníků: „Všichni obdivují nějaký kaktus, ještě mu říkají latinsky, to se nikdy nenaučím a jim rozumět nebudu. Patřím sem ???“

Až po čase pochopí, že je tu moc zajímavých lidí s láskou k přírodě a má se pořád co učit. Kaktusáři i jejich rostliny mají svůj život – jeden, nic tu není na věky.

Mnoho z nás má spoustu rostlin ze semínek z nalezišť, zajímavé velké kytky i japonské divnokaktusy. Myslím, že v každé sbírce se najde pár rostlin, které mají ještě jednu milou povinnost. Připomenout nám kamarády, kteří kaktusaří již padesát let nebo tu již nejsou. Při procházení skleníku, kromě klábosení o kaktusech, nalezištích a příhodách z cest je úžasné říci: „Jo to mám po panu Šustrovi“ nebo „to je stejňák Vaška Pitra, cereus forbesii od Jirky Krechovského“,          atd.- hned jsou tam s námi. Proto si těchto rostlin moooc vážím. Možná, že mi né všichni teď porozuměli, ale chtěl jsem to již dávno napsat. Byl to krásný pravěk.

P1050243

 

P1050240