Fotografujeme kaktusy – reakce čtenáře

 

Ohlas přišel po internetu, a tak byl zde ponechán sloh v původním znění, pouze byla doplněna diakritika:

 

Od: “Marek Sykora“ < Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.> 

Komu: <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>

Odesláno: 13. září 2002, pátek, 13.25 h

 Přeji dobrý den, chtěl bych vyjádřit své nadšení, že i na kaktusářském webu jsou informace o fotografování vašich výpěstků. Je to věc stejně důležitá, jako samotné pěstění. Obzvláště oceňuji vaše konkrétní zkušenosti.

 Ovšem musím vyjádřit i své zklamání nad některými pasážemi článku, které jsou nepřesné a někdy přímo mystifikují. Některá místa jsou též poznamenána absencí teoretických znalostí. Myslím, že je to velká škoda; nebylo by od věci, článek konzultovat s jiným fotografem.
 Doufám, že jsem své pocity formuloval v dobrém smyslu, nechci se nikoho dotknout, snad bych ani neměl taková slova pronášet, fotím teprve půl roku. Fotografií kaktusů mám žalostně málo, nikdy jsem žádný článek nenapsal ...
 Přesto si myslím, že článek obsahuje značné množství nepřesných informací a autora nemůže omluvit fakt, že je kaktusář.
 

S pozdravem,  Marek Sýkora

 

Re:

 

Zdravím, prosím kritiku upřesnit, jinak se nedá diskutovat. Sám jsem autorem těchto článků.

 

S pozdravem P.Česal

 

 

Re:

 

Též zdravím,

 nevím, jestli já jsem ten pravý, zajímám se o fotografování krátkou dobu, znalosti mám spíše teoretické ...
 

 Digifoto:dostatečné rozlišení rozhodně není 1 Mpx, kvalitní počítač není třeba, důležitý je spíše monitor a grafická karta. Vlastní tiskárna se kvalitou rozhodně nevyrovná digilabům. Běžná cena za foto v digilabu je do 10 Kč za fotku 10 x 15, zvětšeniny třeba 30 x 45 jsou už cenově srovnatelné, zde je ale třeba alespoň 3 Mpx.

  

CB foto: rozhodně není minulostí, pouze se masově rozrostly barevné minilaby. Černobílá fotografie se stále dělá a to hlavně v případech, kdy chceme zdůraznit tvary a potlačit barvy.

  

Kompakty: oblíbený Olympus mju-II s objektivem 35/2.8 kreslí mnohem lépe, než setový zoom nejlevnější zrcadlovky.

  

Nové AF zrcadlovky: plno fotografů by rádo slyšelo větu, že v poslední době vede v kvalitě a spolehlivosti ta a ta značka ... Porovnat Nikon x Canon je dosti ožehavé. Myslím, že by spíše vyhrál Nikon se svojí legendární FM2, která vydrží snad všechno, zatímco řada EOS je značně náchylná dedukce „těžší foťák → více kovu → trvanlivější → lepší“ se mi nezamlouvá, dost lidí by k tomu řeklo jiný názor.

  

Výměnné objektivy: nedá se říci, zda zoom je vhodný k zakoupení jako první. Klasické učebnice fotografie doporučují základní objektiv. Nicméně na začátek člověk zjistí, co od kterého ohniska očekávat.

  

Makrofotografie: pojem „stabilák“ jsem ještě neslyšel. Není předsádková čočka jako čočka. Běžné čočky mají určité vady, které zhoršují kresbu, ale existují též achromatické čočky, kvalitní a poměrně drahé, kresebně lepší než mezikroužky. Rozhodně je lepší obyčejná předsádka s pevným sklem než mezikroužek se zoomem.

 

Pojem neznačkové zboží „Kenko“ rozhodně není neznačkové. Značka je přece Kenko a konkrétně mezikroužky poskytují stejnou službu, jako originál kroužky od Canona, akorát jsou výrazně levnější. Mezikroužek 12 mm je vhodný pro focení větších kytek, na detaily květu, semenáčků a podobně je lepší míti celou sadu kroužků.

Makroobjektivy se dělají ve více ohniscích, konkrétně 45, 50, 60, 90, 100, 105, 180 mm a další. Makroobjektivy Sigma a Tamron jsou opticky jedny z nejlepších na trhu. Stativ je důležitý, ale ne nezbytně nutný. Co třeba blesk, citlivé filmy, odrazné desky, umělé osvětlení?

Když stativ, tak pořádný. U levných stativů je třeba se obávat rozklepání při tzv. kritických časech, kdy dojde k rezonanci  - časy od 1/8 do 1 s podle chodu zrcátka.

  

Nákup v Německu: takhle naplno bych se neodvážil to formulovat. Co zákony? Je třeba zdůraznit, že částka nesmí přesáhnout 6.000,- Kč, aby bylo možné si daň odpočítat, aniž by bylo nutné platit clo a naše DPH!

  

Filmy: Kodak Gold – je to sice běžný amatérský film, ale určitě ze začátku poskytne dobrou službu. Filmy nejsou nejstálejší při 5 ºC – chemické reakce, které probíhají na emulzi, se nižší teplotou zpomalují, podobně jako kazení jídla v ledničce. Plno fotografů ukládá fotomateriál do mrazáku s teplotou –18 ºC. Tam vydrží  filmy několik let bez újmy.

  

Zmínil bych se o prevenci orosení čerstvě vytaženého filmu z lednice. Profi materiál se běžně skladuje v lednici. Prošlý film má zaručenou kvalitu jen když byl skladován v mrazáku – vyražené datum na krabičce již počítá s uskladněním v lednici.

  

Nastavení kamery: hloubka ostrosti má přesné zákonitosti. V normální fotografii se ostří na třetinu hloubky ostrosti, u makra pak na třetinu hloubky ostrosti, nikoliv na pětinu – viz kontrola v hledáčku. Clona se volí co největší, aby ještě nevadilo pozadí. Pasáž o dlouhých časech – je jedno, jestli osvit filmu trvá daným světlem 1/500s nebo polovičním množstvím světla 1/250s atd. Takže při velkém zaclonění logicky musí být dlouhá doba, neznamená to však, že čas 1/1000s špatně vykreslí fotku.

 

No, rozepsal jsem se, s pozdravem Marek Sýkora