Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatuj si mě

Téma: Lobivia a Echinopsis od A do Z

Lobivia a Echinopsis od A do Z 04. bře 2013 11:37 #26893

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
LOBIVIA SCHIELIANA Backbg., Descr. Cact. Nov. 1956/30
- Lobivia schieliana var. albescens Backbg., Cactaceae 1959/1478

Polní čísla:
FR 334 - Below Mollopampa, West of Ayata, La Paz, Bolivia
FR 334a - South of Cascabel, La Paz, Bolivia
JD 265 - La Paz km 4, Cerro Sequencoma, La Paz, Bolivia
KK 1253 - Tarija, Las Vacas, Bolivia, 3600m
KK 1714 - Tarija, Tomatitas, Bolivia, 2200m
KK 1774 - Tarija, Santa Ana, Bolivia, 2800m
KK 1775 - Lobivia schieliana v. albescens, Tarija, Junacas, Bolivia, 2800m
L 966 - Consata, Arecaja, La Paz, Bolivia, 2400-2500m
L 967 - Consata, Arecaja, La Paz, Bolivia, 2400-2500m
WR 207 - La Paz, La Paz, Bolivia
WR 207a – Chuma



Popis: Kulatá, 3 - 5 cm, tmavozelená, odnožující (odnože se vzdušnými kořeny), žeber 13 - 21, trochu stočená, areoly 3 - 6 mm od sebe vzdálené, trnů cca 15, tenké, ohebné a ohnuté k tělu, 1 - 3 cm dlouhé, bílé, žlutavé nebo hnědé. Květy 4 - 5 cm dlouhé a široké, červené nebo také žluté. Plod kulatý, 1 cm silný, šťavnatý. Semeno 1,5 mm dlouhé, černé, s plochými hrbolky a šikmým, oválným pupkem. Prov. Munecas.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Měkké, tykadlovité otrnění, od sebe odstávající tyčinky, tvorba odnoží se vzdušnými kořeny a také zeměpisné rozšíření mi daly podnět tyto formy přiřadit k Lobivia backebergii - hertrichiana, avšak se šťavnatými plody a semeny jako Lobivia maximiliana se tam přiřazují špatně. Domovinou je Conzata východně od Titicaca. Jako sběratelé zde působili Ritter, Lau a já, můj materiál kvetl červeně a žlutě, bylo by ale ještě možné rozdělit oblastně ohraničené formy (např. větší jednotlivé rostliny z Chuma).

Citace W. Rausch – Lobivia 75: Severně od La Paz (ne na nalezišti Lobivia tiegeliana podle Backeberga) najdeme Lobivia schieliana Backbg., trny má silnější a barva květů je červená až žlutá. Opakovaně se dá pozorovat, že ve vyšších polohách se nachází barva červená s modravým nádechem a v nižších polohách červená až žlutá.



Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 18042

Odkazy:
http://www.lobivia.pl/schieliana/index.html
http://www.thater.net/cactaceae/db/?action=showhits&offset=§ion=&genus=Lobivia&species=schieliana&x=23&y=11
http://www.cactus-art.biz/schede/LOBIVIA/Lobivia_schieliana/Lobivia_shieliana/Lobivia_schieliana.htm
http://kaktus.mablog.eu/index.php/l/lobivia/16-lobivia-schieliana
http://www.kaktus.weblahko.sk/lobivia/lobivia_schieliana_var_schieliana.html
http://public.fotki.com/cactus/cactus-1/lobivia/lobivia-schieliana/
http://www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=443
http://echinopsis.eu/displayimage.php?album=74&pid=1264 unguispina



Možnosti záměny: Lobivia schieliana je značně variabilní druh. Známe rostliny jak nízké, kulaté, tak i rostoucí do výšky, trny mohou být řídké i hustě obalující tělo, téměř bílé i tmavé. Není divu, že některé formy mohou připomínat jiné druhy, např. Lobivia arachnacantha (hlavně její var. vallegrandensis) nebo Lobivia tiegeliana. Samostatnou kapitolou je jedna forma, občas vedená jako W. Rauschem neuznávaná Lobivia schieliana var. unguispina, která silně připomíná sulkorebucii a dlouho byla dokonce šířena jako Sulcorebutia hoffmaniana, (případně Lobivia hoffmanniana). Je fakt, že nemít chlupatá poupata, zapadla by do sulek dokonale.


Poznámky: Mimochodem, ona var. unguispina je tak trošku zmatečná. Nebo spíš dost. Já jsem pod tímto názvem dostal rostlinu úplně jinou. Větší, téměř neodnožující a s tvrdými trny. Zde je:


Tu Lobivia „hoffmanniana“ jsem naopak získal pod tímto jménem, ale s tím, že se jedná o nějakou L. schieliana. Takto jsem obě také prezentoval v chrudimském seriálu. Zhruba po 3 letech se mi ozval mailem jeden německý kaktusář, že Lobivia schieliana var. unguispina je právě ona L. „hoffmanniana“ a přidal k tomu i pár odkazů. Bohužel jen na fotky, popis žádný. Zároveň ale přiznal, že rakouští specialisté s tím nesouhlasí a tvrdí, že původní unguispina vypadala jinak. Ale jak, to nevím. Kde je pravda, jsem se nedobral, mávl nad vším rukou a kytičky si pěstuju dál.
Všechny moje typové schieliany kvetou červeně v různých odstínech. Na žlutě kvetoucí jsem zatím nenarazil (jen u var. quiabayensis ano). Tím samozřejmě netvrdím, že neexistuje. Mám ale jednu s květy krásně sytě růžovými, což je barva, o které se popis nezmiňuje. Možná je to nějaký kříženec, nevím.


Kromě dvou oficiálně uznávaných variet existuje ještě jméno Lobivia schieliana var. albescens Backbg. 1959. Dodnes se dá toto jméno ve sbírkách najít. Jedná se ale jen o krajní formu , vyznačující se hodně hustými, téměř bílými trny. Snad nikdo, kdo se lobíviemi zabývá trochu vážněji, toto jméno neuznává.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Kristian

Lobivia a Echinopsis od A do Z 04. bře 2013 11:56 #26894

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Lobivia schieliana var. quiabayensis /Rausch/ Rausch 1985
- Lobivia quiabayaensis Rausch, K.u.a.S. 1968/22

Polní čísla:
WR 205 - Lobivia schieliana v. quiabayensis, La Paz, La Paz, Bolivia
L 1004 - Lobivia quiabayensis, Quiabaya, Arecaja, La Paz, Bolivia, 2700m


Lobivia schieliana var. quiabayensis L 1004

Popis: Široce kulovitá, 3 cm vysoká a 6 cm široká, odnožující, trávově zelená, žeber až 20, trnů cca 15, ohebné a propletené kolem těla, až 5 cm dlouhé. Květy 45 mm dlouhé a 35 mm široké, oranžovočervené, červené až karmínové. Naleziště je blízko Quiabaya.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Hnízdovitě otrněné rostliny vypadají jako větší Lobivia schieliana, odlišuje se však svými užšími květy a trávově zelenou epidermis. Testa semen je ještě plošeji hrbolatá, skoro hladká.


Lobivia schieliana var. quiabayensis L 1004

Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 15743

Poznámky: Sel jsem semena jak L 1004, tak i WR 205. Obojí semenáče se co do variability rozjely neuvěřitelně. Zde jsem se dočkal i žlutých květů přesto, že v popisu tato barva zmiňovaná není.
Na dalších fotkách jsou různé Lobivia schieliana var. quiabayensis WR 205:







Lobivia schieliana var. leptacantha /Rausch/ Rausch 1985
- Lobivia leptacantha Rausch, K.u.a.S. 1972/207

Polní čísla:
EZ 41- Lobivia schieliana v. leptacantha, Paucartambo, 3000m
KK 649 - Lobivia leptacantha, Paucartambo, Peru, 3000m
KK 650 - Lobivia leptacantha v. plurispina?, Caicay, Peru, 2800m
WR 422 - Lobivia leptacantha, Paucartambo, Cuzco, Peru, 3050m



Popis: Cylindrická, 15 cm vysoká a 7 cm široká, mírně odnožující, svěže zelená, žeber cca 15, jen málo dělená na 20 mm dlouhé hrboly, trnů 10 - 14, 3 - 7 cm dlouhé, tenké, většinou rovné. Květy 65 mm dlouhé a 55 mm široké, žluté, červené až fialové. Plod kulatý, 15 mm silný, šťavnatý. Semeno jako u Lobivia schieliana (Backbg.) Domovina: Peru, u Paucartambo.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Podíváme-li se na mapu, tak je krajina východních Cordillera Real v našem oboru neprobádaná, bílé místo, chybějí nám meziformy. Tenké, flexibilní otrnění, květy a také semena odpovídají témuž u Lobivia schieliana. Stejné protažení těla, trnů a květů najdeme jako konvergentní úkaz také u Lobivia maximiliana a její var. caespitosa.



Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 521

Poznámky: Tuhle lobívii jsem sháněl hodně dlouho. Když jsem sehnal semena, vyrostly z nich pentlandky. Když jsem si přivezl dva malé semenáčky, přes zimu zařvaly. Až konečně před 4 roky jsem si přivezl z Chrudimi jednu roubovanou rostlinu WR 422. Na jaře příštího roku vykvetla a její květy stojí fakt za vidění. Zatím jsem do ní ještě neřízl, i když roubované lobívky nemám moc rád.
Na internetu najdete fotek této variety docela hodně (račte se pokochat). Některé jsou zjevně omyly, ale u řady z nich bych si tím jistý nebyl. Pokud jsou to fotky skutečných var. leptacantha, tak se jedná o opravdu hodně variabilní taxon.

Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Henry, Kristian, dodo, DrTom

Lobivia a Echinopsis od A do Z 04. bře 2013 13:06 #26895

  • Henry
  • Avatar uživatele Henry
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Příspěvky: 2397
  • Obdržená poděkování 5857
Lobivia schieliana v. unguispina
Tyhle lobivky vypadají skoro jak sulky, malinké, trsovité, krátké bílé trny a suprové květy.
Poslední úprava: 04. bře 2013 13:10 napsal Henry.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: horizontik, HonzaC

Lobivia a Echinopsis od A do Z 04. bře 2013 17:33 #26896

  • juniperbushman
  • Avatar uživatele juniperbushman
  • OFFLINE
  • Velmi aktivní přispěvatel
  • Příspěvky: 320
  • Obdržená poděkování 691
Poznámka k Lob. schieliana: - kaktusy.decin.cz/najdete/sbirky/ml/ml_fa/Schiel1.htm
Ta takzvaná "hoffmanniana" je pravděpodobně vyselektovaný klon. Když jsem kdysi Lob. schielianu vysel, vzešly mi všechny rostliny s dlouhými zlatými trny. Ve výsevu semen z nich se mi objevily také rostliny dost podobné té "hoffmannianě". Jinak slovo "unguispinus" znamená "s nehtovitými trny".-?
Lob. schielianu jsem dost používal ke křížení. Jdu hledat fotky.

Jedna je tady: kaktusy.decin.cz/zajimavosti/zaj_fa/l_hy_01b_34_s.htm .
Je to Lob. schieliana x Acathoc. glaucum !
Poslední úprava: 04. bře 2013 17:39 napsal juniperbushman. Důvod: dopl.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: horizontik, HonzaC

Lobivia a Echinopsis od A do Z 04. bře 2013 18:01 #26897

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
juniperbushman napsal:
Poznámka k Lob. schieliana: - kaktusy.decin.cz/najdete/sbirky/ml/ml_fa/Schiel1.htm
Ta takzvaná "hoffmanniana" je pravděpodobně vyselektovaný klon. Když jsem kdysi Lob. schielianu vysel, vzešly mi všechny rostliny s dlouhými zlatými trny. Ve výsevu semen z nich se mi objevily také rostliny dost podobné té "hoffmannianě". Jinak slovo "unguispinus" znamená "s nehtovitými trny".-?
Ano, unguen znamená nehet nebo taky dráp. To "drápovité trny" by mi odpovídalo k této rostlině víc. Pro zajímavost, latinské ungui se dá ale přeložit i jako hřebík, což je ale v souvislosti s naší potvůrkou blbost... :cheer:
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: horizontik

Lobivia a Echinopsis od A do Z 04. bře 2013 18:08 #26898

  • juniperbushman
  • Avatar uživatele juniperbushman
  • OFFLINE
  • Velmi aktivní přispěvatel
  • Příspěvky: 320
  • Obdržená poděkování 691
Tak nejprve čistokrevná Lob. schieliana :




Schielianu se mi nikdy nepodařilo pokřížit s chamaecereusem tak, aby ten kříženec k něčemu vypadal. Ale s jinejma lobivkama to šlo:



Poslední úprava: 04. bře 2013 18:09 napsal juniperbushman.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Rozkošné Kaktusy

Lobivia a Echinopsis od A do Z 07. bře 2013 07:28 #26955

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
LOBIVIA SCHREITERI Castell. M. DKG. 1930/59

Polní čísla:
ES 3 - Tafi del Valle, Tucuman, Argentina, 1960m
FR 984 - Argentina
L 489 - Tafi del Valle, Tucuman, Argentina, 2700-3200m
P 396 - Tafi del Valle, 3000m
RH 1197 - Tafí, Tucuman, Argentina, 1950m
RW 211 - Tafi del Valle, Tucuman, Argentina, 2000m
RW 212 - Lobivia schreiteri f dunkellila, Tafi del Valle, Tucuman, Argentina, 2000m
WR 170 - Tafi del Valle, Tucuman, Argentina
WR 170a - Parque Menhires



Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Kulatá, 2 - 4 cm silná, odnožující, s řepovitým kořenem, žeber 10 - 18, spirálovitě se křížící v 5 - 7 mm dlouhých hrbolech, okrajových trnů 6 - 8, jemné a zahnuté, středový trn 0 - 1, až 1 cm dlouhý. Květ 3 cm dlouhý a široký, oranžový až tmavě červený s černopurpurovým jícnem a tyčinkami. Plod kulatý, 7 mm silný, málo vlasatý a vysychající. Semeno kulaté, důlkované, s poněkud šikmým pupkem. Typové naleziště: Tucuman, Tafi del Valle.

Citace W. Rausch – Lobivia 75 (ve stati o Lobivia saltensis): ... Zrovna tak jižně přes Cumbres Calchaquies, v horní Tafi del Valle najdeme habituální odchylku. Tělo a květy zůstávají menší a přímá žebra typu se spirálovitě stáčejí. (Podobný jev známe např. i u Lobivia maximiliana a Lobivia hertrichiana.) Castellanos popsal tyto formy jako Lobivia schreiteri. Blízko těchto lokalit pak našel Blossfeld ještě jedno místo s oranžově zbarvenými květy s bílým jícnem, Backeberg je popsal jako Lobivia stilowiana.

Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 15884, 17572 spodní fotka, 17899 spodní fotka

Odkazy:
http://www.kaktusy-foto.xf.cz/L.%C5%A0r%C5%AFta/slides/Lobivia%20schreiteri%20R%20170.html
http://www.lobivia.pl/schreiteri/foto.html
http://public.fotki.com/GunnarHatletveit/echinopsis/lobivia_schreiteri_2.html

Možnosti záměny: Tento druh tak trochu navazuje na Lobivia jajoiana a mladé rostlinky jí mohou být docela podobné. Speciálně malé L. jajoiana var. elegans může L. schreiteri připomínat (nebo obráceně). Květy L. schreiteri jsou ale podstatně menší a jednodušší.

Poznámky: Moc zkušeností s tímto druhem nemám. Vyséval jsem dvakrát, z prvního výsevu pocházejí rostliny na fotkách, podruhé jsem se zasnažil loni. Roste sice pomalu, ale zcela bezproblémově. V našich sbírkách zatím moc vidět nejsou. Je to škoda, jedná se o hezké miniaturky, i když ne tak atraktivní jako třeba zmiňovaná L. jajoiana.



Variety L. schreiteri nemám, takže kdyby někdo dodal fotky, šlo by o mimořádně záslužný čin.


Lobivia schreiteri var. stilowiana /Backbg./ Rausch 1985
- Lobivia stilowiana Backbg., J. SKG. 1949/31

Polní čísla:
P 404 - Lobivia stilowiana, El Infernillo, 3000m
WR 171 - Lobivia stilowiana, Tafi del Valle, Tucuman, Argentina
ZJ 216 - Lobivia stilowiana, Ampimpa, Tucuman, Argentina, 3000m
ES 4 - Lobivia schreiteri v. stilowiana, Infiernillo, Tucuman, Argentina, 3040m
RH 1200 - Lobivia schreiteri v. stilowiana, Abra de Infernillo, Tucuman, Argentina, 3050m
RW 210 - Lobivia schreiteri v stiloviana, Abra de Infernilo, Tucuman, Argentina, 3000m

Popis: Jednotlivá nebo v malých skupinách, kulatá, až 7 cm silná, olověně šedozelená, žeber cca 20, areoly 15 mm od sebe vzdáleny, OT 5 - 7 - 9, cca 1 cm dlouhé, ST 1, až 3 cm dlouhý, šídlovitý, jehlovitý až ohebný, černý s červenou bází. Květ 4 cm dlouhý a široký, oranžovo rumělkový nebo karmínový s bělavým jícnem, poupě je leskle tmavočervenohnědé. Plod kulatý, 7 mm silný a jen málo vlasatý. Semeno podobné jako u Lobivia schreiteri. Typové naleziště: Tucuman, Abra de Infernillo.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Tyto formy byly vydávány Blossfeldem za Lobivia schreiteri Castell., od té se ale odlišují větším vzrůstem, tmavší epidermis a světlejším květním jícnem.

Odkazy: http://www.succseed.com/seeds-cacti/lobivia/lobivia-schreiteri-v-stilowiana-tb-4261.html


Lobivia schreiteri var. riolarensis Rausch 1985

Polní čísla:
WR 793 - Lobivia schreiteri v. riolariensis, Jujuy to Salta to Catamarca

Popis: Jednotlivá, kulatá, 10 - 12 cm v průměru, olověně šedá a fialově tónovaná, žeber cca 20, spirálovitě překřížená v 2 cm dlouhých hrbolech, OT 6 - 8 -10, přilehlé, až 25 mm dlouhé, ST 1 - 2, hnědofialově šedé, až 4 cm dlouhé, šídlovité. Květ 45 mm dlouhý a široký, oranžový a vně červený. Plod a semeno podobné var. stilowiana (Backbg.). Typové stanoviště: Catamarca, na Rio Lara.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Dříve jsem věřil díky formě květů, málo vlasatým plodům, formě semen a v neposlední řadě geografii v totožnost s Lobivia saltensis (Speg.), ale velké formy var. riolarensis mě přiměly tyto kulaté formy od cylindričtějších Lobivia saltensis opět oddělit.

Odkazy: http://www.comune.pisa.it/apsn/Botanica/Lobivia/riol.htm
Poslední úprava: 07. bře 2013 07:31 napsal HonzaC.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek, Jiri Kolarik, morče, horizontik, Henry, libryb, Rozkošné Kaktusy, Kristian, dodo, peri, DrTom

Lobivia a Echinopsis od A do Z 07. bře 2013 21:44 #26971

  • Mamlas
  • Avatar uživatele Mamlas
  • OFFLINE
  • TOP přispěvatel
  • Příspěvky: 2222
  • Obdržená poděkování 6015
Mám pár fotek z přírody, pod přehradou u El Molar Lob. schreitierii i stilowiana tam rostou společně a kvetou zároveň




Poslední úprava: 20. srp 2014 16:33 napsal Mamlas.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Henry, libryb, Rozkošné Kaktusy, peri, DrTom, HonzaC, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 09. bře 2013 09:29 #26997

  • Mamlas
  • Avatar uživatele Mamlas
  • OFFLINE
  • TOP přispěvatel
  • Příspěvky: 2222
  • Obdržená poděkování 6015
Jsou trsovité s malými hlavičkami i skoro jednotlivé s hlavami jak pěst. Ty s malými hlavičkami málo kvetou i v přírodě.





Poslední úprava: 09. bře 2013 09:34 napsal Mamlas.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Rozkošné Kaktusy, pavelp, HonzaC, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 11. bře 2013 08:56 #27050

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
LOBIVIA SILVESTRII (Speg.) Rowley, Nat. C. a S. J. 1967/68
- Cereus silvestrii Speg., Cact. Plat. Tent. 1905/483
- Chamaecereus silvestrii Br. et R., Cactaceae 1922/48
- Echinopsis chamaecereus Friedr. et Glätzle, Bradleya 1983/96

Polní čísla:
BLOSSF 10 – Salta, Argentina

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Trsovitá, výhony prstovité, 10 cm dlouhé a 7 - 14 mm silné, světle zelené, 6 - 9 rovných žeber, areoly vzdálené od sebe 2 - 5 mm, trnů 10 - 15, sklovitě štětinovité, 1 - 2 mm dlouhé, květ 4 cm dlouhý a široký, oranžově červený až červený. Plod kulatý, 6 mm silný, vysychavý. Semeno přilbovité, matně černé, řadově hrbolaté, s velkým, skoro rovným hilem. Typové naleziště je mezi Tucumanem a Saltou.

Citace W. Rausch – Lobivia 75: Nejrozšířenějším kaktusem mezi běžnými milovníky květin je vedle odnoží Echinopsis Cereus silvestrii Speg. Malé, prstovité rostliny inklinují k silnému odnožování, mají přímá, nepřerušovaná žebra, otrnění je krátké a štětinovité, cca 4 cm velké květy jsou zakládány na boku a jsou jen červené. Malé, polosuché plody pukají kolmo a obsahují jednotlivá, poněkud šikmá, matná semena. Domovinou je Argentina mezi Tucuman a Salta.
Tak jako u většiny dalších druhů máme i zde těžkosti s rodovým názvem. Britton a Rose vytvořili pro tuto rostlinu zvláštní rod (Chamaecereus, The Cactaceae 1922/48) a položili ho mezi Rebutia a Lobivia. Protože Frič kladl značný důraz na plody a semena, zařadil sem i Lobivia grandiflora Br. et R. (Chamaecereus grandiflorus Frič, Kaktusář 1931/63). Je to povrchní náhled, k němuž však ještě souhlasně píše Backeberg (Die Cactaceae 1959/1336): „Chamaecereus … ale bezpochyby velmi blízce příbuzný Helianthocereus (grandiflorus).“ Teprve Rowley přináší roku 1967 kombinaci Lobivia silvestrii (Speg.) Rowley.
Malý, polosuchý plod (na rozdíl od vodnatého u Lobivia grandiflora) najdeme ve stejném regionu (Tucuman – Salta) také u Lobivia saltensis Speg., přičemž nejen toto, ale celý habitus vykazuje podobnost. Divoké rostliny Cereus silvestrii se svými 15 – 20 cm dlouhými těly odnožují jen omezeně, podobně jako solitérní nebo jen málo odnožující Lobivia saltensis, obě ale tvoří v kultuře silné trsy. Pouze absence konečných studií mě nutí váhat s připojením Cereus silvestrii Speg. k Lobivia saltensis, na každý pád ale patří obě do stejného rodu.



Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): Pro tuto lobívii máme ve fóru založené celé vlákno - 864. Další příspěvek je zde: 22818 a diskuse pokračuje až na další stranu.

Odkazy:
http://www.gusto-flora.sk/echinopsis_chamaecereus.html
http://www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=130
http://exoticke-rostliny.atlasrostlin.cz/chamaecereus-silvestrii
http://www.cactus-art.biz/schede/LOBIVIA/Lobivia_sylvestris/Lobivia_sylvestris/chamaecerus_sylvestris.htm (kde na to "sylvestris" přišli, nějak nechápu :angry: )
http://www.kakteensammlung-holzheu.de/en/chamaecereus_silvestrii.html
http://www.cactiguide.com/cactus/?genus=Echinopsis&species=chamaecereus
http://echinopsis.eu/thumbnails.php?album=21&page=3
http://www.cactusedintorni.com/en/Cactaceae-A-C/chamaecereus.html
http://www.pavko.cz/c/b_cac/ch_sil.htm
http://cactiguide.com/forum/viewtopic.php?p=158526 pár krásných hybridů

Možnosti záměny: Nedokážu si představit, že by kdokoliv, kdo se zabývá kaktusy alespoň dva měsíce, nepoznal našeho „silvestráčka“. Jedná se o natolik charakteristický kaktus, že se snad splést nedá. Zde malý trsík s jedním z Pragochamaecereusů:



Poznámky: Je asi všeobecně známo, že pravý Chamaecereus silvestrii je namnoženým jediným klonem rostliny nalezené už v 19. století. Od té doby nikdy nebyl v přírodě nalezen a sbírán. Sice se traduje domovina Tucuman, Salta, Argentina, ale sběrová čísla a nově vypěstované rostliny chybějí. Kdysi dávno se objevilo BLOSSF 10 – Salta, Argentina, ale skutečný původ rostlin byl značně nejasný. Z poslední doby pocházejí čísla Eberharda Scholze ES 73 a Jacquese Lamberta JL 332, jenže obojí představovalo kulturní rostliny. Objevily se i zprávy o existenci tohoto druhu nejen v Argentině, ale i v bolivijských Andách. Jenže opět chybí jakýkoliv důkazní materiál. Nebo o jeho existenci nevím a v tom případě prosím o doplnění a rozšíření mých (a určitě nejen mých) znalostí.
Rovněž je mezi pěstiteli známo, že se tento druh velmi snadno kříží s jinými druhy lobívií, zejména z okruhu Lobivia densispina. Často se i dnes ještě produkují s Fričovým názvem Pragochamaecereus. Těch původních Fričových hybridů už ve sbírkách asi moc není, ale krásné jsou i ty současné a nejen ty, kde byl použit pyl nějaké „hymenky“, jak se někdy říká L. densispina a rebutioides.
Docela často se mi stává, že mi květy chamaecereusu obzučí včelka nějakou směsí a já pak spolu se zvadlými květy odstraňuji i nasazené plody. Občas sice nějaký dozraje, ale semena jsem nikdy nesbíral a nevyséval. Přesto se mi před časem stalo, že se na okraji mísy se silvestráčkem objevil podezřelý semenáček, velice dobře prosperující. Vypadal úplně jinak, než všichni mí dosavadní kříženci, připomínal hubenou a rychle rostoucí rostlinku Lobivia saltensis var. nealeana. Po pár letech vykvetl a to už bylo úplně jasné, kdo byl „tatínkem“. Jasný květ typu Lobivia saltensis. Roste skutečně bujně, během následujících tří let udělal pěkný trsík a kvete nádherně.


Pro úplnost ještě doplním, že zejména v různých super-, hyper- a megamarketech se můžeme často setkat s bezchlorofylovou formou „aurea“ a případně s kristátní formou „crassicaulis.

Docela jsem váhal, jestli sem mám zařadit i fotky různých kříženců ze své sbírky, jestli je nedat raději do speciálního vlákna. Nakonec jsem se rozhodl, že je sem dám a vlákno nechám na aktuální fotky pořízené v budoucnu. Takže tady jsou "ty moje":












Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Henry, Rozkošné Kaktusy, Kristian, Tom, jura, DrTom, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 14. bře 2013 08:13 #27181

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
LOBIVIA TEGELERIANA Backbg., J. DKG 1935/82
- var. eckardtiana Backbg., 10 J. Kaktfg 1937
- var. plominiana Backbg., 10 J. Kaktfg 1937
- var. medingiana Backbg., 10 J Kaktfg 1937
- Lobivia ayacuchensis Y. Ito, Illustr. of Flow. Cacti 1967

Polní čísla:
L 234 - Lobivia tegeleriana, Huancayo, Junin, Peru, 3400-3700 m
LH 564 - Lobivia tegeleriana v. plominiana, Tupiza, Bolivia
KK 1794 - Acantholobivia albiflora Knize n.n. Caraveli, 3000 m, Peru
KK 1742 - Acantholobivia huanucensis Knize n.n. Huanuco, 2800 m, Peru
KK 1820 - Acantholobivia huanucensis Knize n.n. Huanuco, 2800 m, Peru
KK 570 - Acantholobivia tegeleriana Backbg Huancavelica-Huancayo, 3000 m, Peru
WR 394 - Tarma, Junin, Peru
WR 395 - Tarma, Junin, Peru
WR 405 - Ayacucho, Ayacucho, Peru



Popis: Jednotlivá, někdy i poněkud odnožující, kulatá, až 10 cm v průměru, s dlouhým hlavním kořenem, žeber cca 20, příčnými zářezy rozdělená na 15 mm dlouhé, sekyrovité hrboly, trnů 10 - 12, 10 - 20 mm dlouhé, středový trn 0 - 1, trochu delší a zahnutý. Květ 4 cm dlouhý a 1,5 cm široký, žlutý, oranžový nebo červený. Plod kulatý, 25 mm v průměru, šťavnatý (jako u Lobivia pentlandii, maximiliana, pampana a chrysochete) a nepravidelně od báze se trhající, šupiny jsou někdy s areolami a trny, což dalo podnět Backebergovi k vytvoření zvláštního rodu Acantholobivia. Typ semen jako u Lobivia pentlandii, ledvinovité, leskle černé s šikmým, oválným hilem.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Backeberg, Stachlige Wildnis 1934/265: „ . . . jeden z nejzajímavějších zástupců své skupiny, neboť jeho v barvě velmi rozdílné květy se otevírají jen napůl a plody vykazují u tohoto druhu s postupným zráním přibývající otrnění“, na str. 266: „Jistě máme v Lobivia tegeleriana větev z jedné ze skupin Lobivia . . .“

Postavení těchto forem uvnitř rodu Lobivia bylo vždy sporné. Backeberg je vyjmul r. 1942 (J. DKG, str. 32) jako zvláštní rod Acantholobivia z lobívií, ale už r. 1949 (J. SKG, str. 41) z ní dělá Krainz podrod. Nicméně ji najdeme u Backeberga (Cactaceae 1959/1363) a Rauha (K.u.a.S. 1958/152) dále jako zvláštní rod, až se konečně vynořuje u Friedricha (IOS Bull. 1974/90) jako podrod, rozšířený sérií Acantholobivia a sérií Boreolobivia. Příbuznost Lobivia tegeleriana a Lobivia pampana byla potvrzena mojí Lobivia pampana var. borealis var. nov. a geografickým rozšířením. Vztah k „Boreolobivia“ maximiliana je zrovna takový ping-pong jako se subspec. a subvar., založený na subjektivních pocitech.

Citace W. Rausch – Lobivia 75: Tento typ lobívií byl poprvé popsán v roce 1935 Backebergem jako Lobivia tegeleriana a v roce 1942 jej převedl k rodu Acantholobivia (J. DKG.). Krainz ji v roce 1949 (J. DKG.) přesunul zase k lobíviím jako subgenus, což je i názor H. Friedricha (1974 - IOS-Bulletin). Hlavním rozlišovacím znakem pro oddělení z rodu Lobivia je sklon vytvářet otrněné areoly na plodech. Je to ale vlastnost, která se neprojevuje na všech formách. Našel jsem například lokalitu u Tarma, kde byly všechny plody bez trnů, v následujícím údolí byly všechny otrněné a u Ayocucho byly tyto formy pomíchány. Na druhou stranu na různých jiných druzích lobívií se příležitostně najdou otrněné plody, takže tento rozlišovací znak se vůbec nejeví jako přesvědčivý. Otrněné plody byly vyhodnoceny jako pozůstatek původního přirozeného odnožování, což přimělo H. Friedricha k označení těchto forem jako Urlobivia. Protože relativně velké, lepkavě vodnaté plody a asymetrická semena nacházíme na mnoha dalších lobíviích, domnívám se, že oddělení je iluzorní.
Lobivia tegeleriana je charakteristická kulovitým, solitérním, málo odnožujícím růstem, s výrazným hlavním kořenem, žebra jsou spirálovitě hrbolatá, květy vznikají na straně, jsou relativně malé a díky krátkým okvětním lístkům vypadají poněkud zavřeně. Plody jsou v protikladu ke květům poměrně velké, tenká slupka se trhá nepravidelně a ve šťavnaté, později lepkavé dužnině jsou trochu zploštělá, asymetrická semena. Areál výskytu tohoto druhu probíhá v Peru od Huancayo - Tarma po Ayocucho. Rostliny jsou dost variabilní, takže se podle Backeberga dají rozeznat jednotlivé formy jako var. eckardiana, plominiana a medingiana.
Západně od typového naleziště, od Lucanas po Incuyo se táhne naleziště Lobivia incuiensis Rauh et Backbg., která vykazuje červenější květy a robustnější habitus. Tyto formy mají vždy otrněné plody.
Severně od Limy, v údolí Churin u Oyon, se nachází nejmenší zástupce této skupiny a nejsevernější nám známá lobívie vůbec, a to Lobivia akersii Rausch. Ve sbírkách ji můžeme vidět i pod označením Lobivia churinensis nebo oyonica. Na této lokalitě jsem otrněné plody nikdy nepozoroval.

Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): -

Odkazy:
http://imageshack.us/photo/my-images/594/lobiviategelerianawr405.jpg/
http://www.kakteensammlung-holzheu.de/en/lobivia_tegeleriana.html
http://www.cactus-art.biz/schede/LOBIVIA/Lobivia_akersii/Lobivia_akersii/Lobivia_akersii.htm
http://www.flickriver.com/photos/michaeldoering/3544662177/ - Místo KK 1154 má být 1794
http://www.lobivia.pl/tegeleriana/foto.html
http://echinopsis.eu/displayimage.php?album=163&pid=4902#top_display_media akersii

Možnosti záměny: Příbuznost s Lobivia pampana by mohla svádět k tomu, že bude L. tegeleriana tomuto druhu i podobná. U některých krajních forem by tomu tak skutečně mohlo být. Jinak je ale Lobivia pampana odlišitelná snadno díky protáhlejšímu tvaru, tenčím a delším trnům, zejména středovým, jichž krom toho bývá více. Oba druhy mají podobný tvar okvětních lístků i jejich barvu, celkově ale jsou květy úplně jiné. L. tegeleriana má šířku květu výrazně menší než délku. A pokud se na semeníku objeví areoly s trny, je příslušnost rostliny k L. tegeleriana potvrzena úplně stoprocentně.

Poznámky: V našich sbírkách se jedná o velice vzácný taxon. Sehnat tuto lobívii není nic jednoduchého i přesto, že se jedná o druh samosprašný. Semena takto vzniklá ale mají často prachmizernou klíčivost. Vyséval jsem rostliny tohoto okruhu již několikrát (zejména var. akersii, i když pod jmény churinensis, oyonica), ale nikdy nic. Jedinkrát mi vyklíčilo jedno semínko L. tegeleriana. Odnože také téměř nevytváří, takže s tím množením to není nejsnadnější. Ostatně ono i pěstování nemusí být úplně bez problémů. Nelíbí se jí nízké teploty, zimování kolem 8 – 12 °C je nutností, pokud nechcete, aby vám zflekatěla a do prázdnin se ze zimy vzpamatovávala. Ani její růst není zrovna divoký, přirůstá pomalu. O malém rozšíření druhu svědčí i to, že se na internetových stránkách vyskytuje docela málo fotek skutečně typických rostlin.
Svoji druhou rostlinu tohoto okruhu mám od známého, bohužel již zesnulého hradeckého kaktusáře pana Josefa Kohouta. Vedl ji jako Acantholobivia incuiensis, ale sám si nebyl jistý, jestli se nejedná o A. tegeleriana. Tato rostlina totiž nemá trnitý semeník v době květu a L. incuiensis má trny vytvářet. Krátce po odkvětu se ale trny na plodu této rostliny začnou objevovat v hojném počtu a nakonec je mnohem trnitější než plod rostliny předešlé.
Na internetu se objevují také fotky bíle kvetoucí L. tegeleriana. Pocházejí ze semen KK 1794 (KK 1154, jak je uvedené u fotek Michaela Döringa je omyl). Na živo jsem ji nikdy neviděl, ale rád bych ji jednou do sbírky zařadil. Zda se jedná o náhodného jedince nebo bylo na stanovišti rostlin více (případně jestli nevznikl ve skleníku) mi není nic známo.


Lobivia tegeleriana var. incuiensis /Rauh a Backbg./ Rausch 1975
- Lobivia incuiensis Rauh a Backbg., Descr. Cact. Nov. 1956/1329
- Acantholobivia incuiensis Rauh a Backbg., Beitr. z. Kenntn. d. peruan. Kaktveg. 1958/471
- Lobivia tegeleriana var. puquiensis Ritt., Kakteen 1981/1329

Polní čísla:
WR 443 - Lobivia incuiensis, Incuyo, Ayacucho, Peru
L 240 - Lobivia tegeleriana v. incuiensis, Incuio, Lucanas, Ayacucho, Peru, 3600-3800 m
KK 555 - Acantholobivia incuensis (Rauh) & Bakbg. Incuio-Pauza 3000 m, Peru
KK 1702 - Acantholobivia incuensis (Rauh) & Bakbg. Pauza 2800 m, Peru



Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Tělo a trny jsou poněkud robustnější, žeber cca 20, trnů 14 - 18, 4 - 5 cm dlouhé, šídlovité a zahnuté. Květy 45 mm dlouhé a 20 mm široké, barva květů je jen červená a šupiny plodu jsou vždy osazeny areolami a trny.


Lobivia tegeleriana var. akersii /Rausch/ Rausch 1975
- Lobivia akersii Rausch, K.u.a.S. 1973/25
- Lobivia oyonica Akers n.n.
- Lobivia churinensis Johns. n.n.

Polní čísla:
L 584 - Lobivia akersii, Oyon, Lima, Peru, 3600-3700 m
WR 387 - Lobivia akersii, Churin to Oyon, Lima, Peru
KK 1804 - Acantholobivia oyonica Rausch Oyon, 3000m, Peru
KK 1885 - Acantholobivia oyonica Rausch Churin-Oyon, 2600-2800m, Peru

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, ploše kulatá, až 70 mm v průměru, s řepovitým kořenem, žeber až 18, okrajových trnů 5 a 0 - 1 středový trn, měkké a zahnuté, až 25 mm dlouhé. Květ 40 mm dlouhý a 20 mm široký, oranžově zbarvený. Plody nenesou žádné trny. Tato populace zůstává malá a je z údolí Churin (Oyon) spolu s Lobivia pampana var. borealis nejsevernějším zástupcem rodu Lobivia.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Rozkošné Kaktusy, Kristian, peri, DrTom, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 14. bře 2013 23:21 #27206

  • juniperbushman
  • Avatar uživatele juniperbushman
  • OFFLINE
  • Velmi aktivní přispěvatel
  • Příspěvky: 320
  • Obdržená poděkování 691
I tyhle asi nejošklivější lobivie se vyskytují v mojí sbírce.
Tak třeba Lob. oyonica:


Na nekvetoucích nic k vidění není a na kvetoucích se (i na plném slunci přivřené) květy při manipulaci před focením ještě víc přivřou. Takže jediný snímek trochu otevřené Lob. oyonica mám někde na čtyřicet let starém diapozitivu. Na těhle rostlinách je zajímavý jen veliký masitý plod, který se vytvoří bez jakého koliv zásahu z venčí, se spoustou klíčivých semen. Z těch semen vyrostou semenáčky, které se velmi ochotně podpaří, a ty co přežijí stejně vyhodíte, protože se jich jinak nezbavíte.

Ještě poznámka - Semena jsou klíčivá pouze jednu sezonu!
Poslední úprava: 14. bře 2013 23:31 napsal juniperbushman. Důvod: doplnění
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: miro, horizontik, Rozkošné Kaktusy, HonzaC, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 15. bře 2013 09:35 #27208

  • miro
  • Avatar uživatele miro
  • OFFLINE
  • TOP přispěvatel
  • Příspěvky: 2168
  • Obdržená poděkování 2143
Ale to jsou krásný kytičky.
Balkón už je zase na prádlo :(
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

Lobivia a Echinopsis od A do Z 15. bře 2013 12:32 #27211

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
juniperbushman napsal:
I tyhle asi nejošklivější lobivie se vyskytují v mojí sbírce.
Na nekvetoucích nic k vidění není...,
...a ty co přežijí stejně vyhodíte, protože se jich jinak nezbavíte.
miro napsal:
Ale to jsou krásný kytičky.
Vida, jak tozdílný může být vkus. :lol: Upřímně řečeno, nic atraktivního na nich není. Žádný mimořádný tvar, žádné kloudné bodáky, květy žádná sláva, ale málo platný, mně se stejně líběj. Možná právě tou obyčejností vzhledu. Takže zpráva pro juniperbushmana - než ty přeživší vyhazovat, v Kratonohách se pro ně místo najde. ;) :woohoo: Jo a dík za informaci ke klíčivosti. Dostal jsem ještě jednu, klíčí prý buď ihned po dozrání nebo pak až za cca 3 měsíce a postupně klíčivost rychle klesá. Po sprášení cizím pylem jsou prý semena mnohem vitálnější. Potvrdit to nemůžu, nezkoušel jsem.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: miro, horizontik

Lobivia a Echinopsis od A do Z 17. bře 2013 08:00 #27254

  • miro
  • Avatar uživatele miro
  • OFFLINE
  • TOP přispěvatel
  • Příspěvky: 2168
  • Obdržená poděkování 2143
Ano je taková jinačí, ale nemohu si pomoci všechno okolo lobivií z lokalit Peru je jinačí a ten květ u Lobivia tegeleriana se všemi variatami a nebo Lobivia akersii nebo pampana i s formou mistiensis .... jsou to prostě úplně jinčí kytičky. A že nemají ostny jako nějaká ferox? Že jsou takové jednoduchší? Možná v tom je ve spojení s jiným květem jejich krása která. No a co, když někdo vydí Matucana madisonierum tak taky kroutí hlavou co že je tak úchvatného na té zelené "kouličce" co má sem tam něco jako ostny, taky vypadá jak něco do "akvárka", ale když dá květ ....
Balkón už je zase na prádlo :(
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: horizontik, HonzaC

Lobivia a Echinopsis od A do Z 18. bře 2013 07:58 #27281

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
LOBIVIA TIEGELIANA Wessn., Beitr.z.Skde.u.pflege 1939/49
- var. distefanoiana Cullm., K.u.a.S. 1961/8
- var. dimorphipetala Ritt., Kakteen 1980/588
- Lobivia peclardiana Krainz, J. SKG 1948/17
- var. albiflora Krainz, J. SKG 1948/18

Polní čísla:
EZ 213 - Lobivia tiegeliana v. castanea, Tarija
EZ 216 - Tarija
EZ 221 - Lobivia tiegeliana v. uriondoensis, Tarija, Cercado
EZ 264 - Lobivia tiegeliana v. polycephala, Trigohuaico
EZ 556 - Bella Vista
FR 384 - North of Tarija, Tarija, Bolivia
Tarija, Bolivia
FR 620 - Lobivia tiegeliana fma. distefanoiana, South-East of Tarija, Angosto Mountains on Tarija River, Tarija, Bolivia
HS 204 - Tarija to Iscayachi, Cuesta de Sama, Cercado, Tarija, Bolivia
KK 1543 - Tarija, Victoria, Bolivia, 2800m
KK 1625 - Lobivia tiegeliana v., Tarija, Tomatitas, Bolivia, 2800m
KK 528 - Lobivia tiegeliana v. subterranea, Jucanas, Tarija, Bolivia, 2900m
KK 529 - Lobivia tiegeliana v. distefanoiana, Jucanas, Tarija, Bolivia, 2800-3000m
L 406 - Condor Pass, Cercado-O'Connor, Tarija, Bolivia, 2800-3100m
L 408 - Navarez, O'Connor, Tarija, Bolivia, 1000-1300m
RBC 385 - Junacas, Cercado, Tarija, Bolivia
RBC 547 - Junacas, Cercado, Tarija, Bolivia, 2700m
SE 225 - Santa Ana, Tarija, Bolivia
SE 77 - 40km East of Tarija, Bolivia
WR 499 - Lobivia tiegeliana v. castanea, Tarija, Tarija, Bolivia
WR 499a - Lobivia tiegeliana v. pectinata, Condor
WR 517 - Lobivia tiegeliana v., Iruya to Santa Victoria, Salta, Argentina
WR 652 - Iscayachi to Tarija, Tarija, Bolivia
WR 834a - Lajas
WR 84 - Tarija, Tarija, Bolivia
WR 90 - Lobivia tiegeliana v. distefanoana, Concepcion, Tarija, Bolivia
WR 938 - Cuesta de Sama



Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá nebo též odnožující, kulatá až ploše kulatá, až 7 cm silná, s hlavním kořenem, žeber 18 - 30, probíhající příčnými zářezy poněkud šikmo, areoly 6 - 10 mm od sebe vzdáleny, okrajové trny štětinovité, přilehlé, zahnuté a vzájemně propletené, až 1 cm dlouhé, středové trny 1 - 3, až 1,5 cm dlouhé, všechny trny velmi pestré, medově žlutohnědé až černohnědé. Květy 4 - 5 cm dlouhé a 5,5 cm široké, purpurové až fialovočervené. Plod oválný, 1 cm silný, polosuchý. Semeno kulaté, matně černé, důlkované s jakoby děrovaným hilem. Domovina Bolívie, hojně rozšířená kolem Tarija.



Citace W. Rausch – Lobivia 75: Roku 1931 poslal Ritter do Evropy několik rostlin, které byly roku 1939 popsány Wessnerem jako Lobivia tiegeliana. Vlastí této miniaturní rostliny je jižní Bolívie. Nejvíce je rozšířena okolo Tarija, na východě dosahuje areál až Condorského průsmyku (asi 40 km), na jih k Padcaya (asi 50 km) a západně až do hor Bella Vista. Různost počtu žeber, počtu, délky a barvy trnů je ještě větší, protože ojedinělé rostliny z vysokých poloh zůstávají v údolích malé a odnožují (var. distefanoiana Cullm.). Všechny tyto formy západně od Tarija vykazují světlejší nebo tmavší fialovou barvu květů, ale od Tucumila pocházejí formy s květy oranžově červenými až rudými. Tyto odchylky jsem pojmenoval var. ruberrima Rausch. Blízko Conseption jsou rostliny menší s typickými květy tiegeliana, avšak zešikmená žebra zde probíhají přímo, takže se dá poznat forma, kterou Ritter popsal jako Lobivia pusilla Ritt. V popisu byla zmíněna ještě forma flaviflora Ritt., skutečně jsem u Angostura nalezl lokalitu s těmi nejozdobnějšími formami celé skupiny, kde byly pouze žluté květy, takže var. flaviflora se ukazuje být oprávněnou. Cardenas popsal r. 1971 ještě jednu formu „pusilly“ jako Mediolobivia hirsutissima. Při jednom rozhovoru s Correm, který sbíral rostliny a přinesl je Cardenasovi, nemohl si vzpomenout na místo nálezu. Velká těla se stavbou květů a tvarem semen Lobivia tiegeliana nalézáme jižně od Rio Bermejo v Argentině, blízko Nazareno. Do Evropy přivezl tyto rostliny r. 1928 Frič a nazval je Lobivia graulichii cinnabarina. Protože ale toto jméno obsahuje názvy zcela rozličných druhů (graulichii - ancistrophora a cinnabarina – tiegeliana), popsal jsem tuto rostlinu Lobivia fričii Rausch. Celá skupina je charakteristická kulovitým tělem, solitérním nebo trsovitým růstem s jedním víceméně výrazným kůlovitým kořenem, žebra jsou spirálovitě zešikmená, případně přímo probíhající, trny vždy měkké a většinou trochu ohnuté, vnější většinou velmi úzké okvětní plátky jsou dalece zpětně ohnuté, plod je kulatý až oválný, svisle a vodorovně pukající, polosuchý a kulatá, černá semena vykazují bazální, zapuštěné hilum. Naleziště je omezeno na bolívijsko-argentinské hraniční oblasti.



Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
477, 16570, 20010

Odkazy:
http://www.cactus-art.biz/schede/LOBIVIA/Lobivia_tiegeliana/Lobivia_tiegeliana/Lobivia_tiegeliana.htm
http://public.fotki.com/gunnarhatletveit/echinopsis/page9.html
http://cactiguide.com/cactus/?genus=Echinopsis&species=tiegeliana
http://www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=727
http://www.lobivia.pl/tiegeliana/foto.html

Možnosti záměny: Tyto malé, roztomilé kaktousky si můžeme splést hned s několika druhy. Tedy pokud zrovna nekvetou. Bez květů se jim podobají např. Lobivia arachnacantha var. vallegrandensis (densiseta), ale ona i typová L. arachnacantha je dokáže částečně imitovat, pokud trochu zahustí a prodlouží trny. Tiegeliánám se dokáže přiblížit v některých formách i Lobivia schieliana. Květy je ale prozradí okamžitě.



Poznámky: Mám tyhle mrňousky moc rád, protože nezabírají moc místa, spolehlivě klíčí i rostou, mají nádherné barvy květů a i bez nich jsou velice ozdobné. Jak se ale ve sbírkách ukazuje, nejsem sám, kdo je má rád.
Variabilita tohoto druhu není sice tak obrovská, jako je třeba u L. pentlandii, ale i zde se rostliny z různých stanovišť odlišují. Před časem mi pár rostlin věnoval Václav Šeda a najdou se mezi nimi i takovéto odnožující typy.


K Lobivia tiegeliana bývá řazena také Lobivia peclardiana. Její původ je nejasný, často se udává, že se jedná o kultivar. Dalo by se o ní říci, že je to ve všech částech zvětšená L. tiegeliana s fialovorůžovými květy.


V roce 1984 jsem v již zmiňovaném óbrvýsevu Knížeho semen měl i položku KK 528 Lobivia tiegeliana var. subterranea. Klíčila mimořádně dobře, z 10 semen jsem měl 5 semenáčků. Rostlinky jsou to moc hezké, s pokroucenými trny a světlými květy. Pod zemí vytváří opravdu dost velkou řepu. Oficiálně nikde popsaná nebyla a asi správně. Do variačního rozpětí L. tiegeliana se dá klidně vtěsnat.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek, morče, horizontik, libryb, Kristian, Hanka, DrTom, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 18. bře 2013 08:10 #27282

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Lobivia tiegeliana var. ruberrima Rausch, Succ. 1972/102

Polní čísla:
EZ 217 - Lobivia tiegeliana v. ruberrima, Tucumilla, Mendez, 3500m
RBC 404 - Lobivia tiegeliana v. ruberrima, La Ventolera, Tarija, Bolivia
WR 84a - Lobivia tiegeliana v. ruberrima, Tarija, Tarija, Bolivia, 3500m

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Na úpatí Cuesta de Sama vykazují rostliny světle zelenou, lesklou epidermis a čistě červené květy.




Lobivia tiegeliana var. pusilla /Ritt./ Rausch 1974
- Lobivia pusilla Ritt., Succ. 1966/86
- Mediolobivia hirsutissima Card., C.a.S.J. 1971/224
- Lobivia tiegeliana var. uriondoensis Rausch, Succ. 1979/234

Polní čísla:
WR 834 - Lobivia tiegeliana v. pusilla, Jujuy to Salta to Catamarca
FR 1170 - Lobivia pusilla, Orozas, Tarija, Bolivia
FR 906 - Lobivia pusilla, Orozas, Tarija, Bolivia

Popis: Rostliny jsou menší, až 4 cm silné, až 17 většinou žeber, areoly 2 - 4 mm od sebe vzdáleny, cca 20 trnů, 2 - 5 mm dlouhé, středový trn 0 - 1. Květy 35 mm dlouhé a 40 mm široké, purpurové až fialovo-červené. typové naleziště Orozas a Conception.



Citace W. Rausch – Lobivia 85: Když jsem roku 1963 navštívil v Tarija německou rodinu Metfeselových, našel jsem tam tyto rostliny vysazené do starých krabic od konzerv. Byly to ty samé rostliny, které později Ritter pojmenoval Lobivia pusilla. Při studiu na různých stanovištích jsem našel jen purpurové květy Tiegeliany. Změna se ukazuje v Angostuře, tam jsou rostliny ještě menší, až 25 mm široké, trávníkovitě rostoucí, trny jsou pestřejší, bílé, žlutavé, hnědé až růžové a květy jsou jen 3 cm dlouhé a 35 mm široké, žluté. Na 30 žlutých květů přichází také jeden purpurový, takže se mi zdá být... (jednoslovné pokračování u další variety)

Odkazy: http://www.cactaceae.eu/i-cactaceae/item/60-lobivia-tiegeliana-var-pusilla-ritt-rausch?tmpl=component&print=1



Lobivia tiegeliana var. flaviflora /Ritt./ Rausch 1975
- Lobivia pusilla var. flaviflora Ritt., Succ. 1966/86

Polní čísla:
WR 323 - Lobivia tiegeliana v. flaviflora, Tarija, Tarija, Bolivia
FR 906a - Lobivia pusilla fma. flaviflora, Near Orozas, Tarija, Bolivia
RBC 389 - Lobivia pusilla v. flaviflora, El Angosto, Tarija, Bolivia

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: ... oprávněná.

Odkazy: http://www.cactiguide.com/forum/userpix/2201_Lobivia_tiegeliana_var_flaviflora_1002_klein_1.jpg flaviflora
http://kvetouci-kaktusy.cz/Miniatlas/lobivia/l.t.flaviflora.htm flaviflora

Poznámka: Nevím, proč mi to ta holka dělá, ale taky se mi vyhýbá. Kolikrát já už jsem sel semena této variety a vždycky mi vylezla normální pusilla. Několikrát jsem si dovezl odněkud semenáčky, hádejte, jak kvetly. :evil: Nevzdávám to, zkouším to dál. Naposledy jsem flavifloru vysel před dvěma lety, semena WR 323 od Slávka Fischera, tak snad... A tak sem dám aspoň Slávkovu fotku, kde ta jedna žlutě kvetoucí je. (nenechte se mýlit jmenovkou L. arachancantha var., ta trčí z květináčku za flaviflorou. ;) )
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Kristian, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 18. bře 2013 08:18 #27284

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Lobivia tiegeliana var. dimorphipetala Ritter 1980

Polní čísla:
FR 384a - Lobivia tiegeliana v. dimorphipetala, Alto España near Cajas, North-East of Tarija, WR 937 - Lobivia tiegeliana v. dimorphipetala, Alto Espana
RH 253 - Rio Cajas, Tarija, Bolivia

Popis (můj): Liší se od typu jinak uspořádanými okvětními lístky dvojího typu. Ty jsou kromě toho i jinak zbarvené. Vnitřní mohou být karmínově červené, vínové nebo i červené, zatímco vnější jsou našedlé.

Poznámka: W. Rausch původně tuto varietu neuznával, proto se o ní nezmiňuje ve svých knihách. Uznal ji až s nálezem své WR 937. Na internetu se vykytují fotky rostlin, které nejsou zrovna typické, viz třeba http://public.fotki.com/GunnarHatletveit/echinopsis/lobivia_tiegeliana-4.html. Dokonalé rostliny má ale ve sbírce Franta Šíbal, viz http://www.cact.cz/noviny/2006/01/Sibal_3.htm. Já měl svého času 3 rostlinky v jednom květináči, nějak záhadně mi zmizel a tak mám kulový.


Lobivia tiegeliana var. cinnabarina /Frič/ Rowley, The Nat.C.a.S.J.Gr.Brit. 1982/80
- Lobivia graulichii var. cinnabarina Frič, Kaktusář 1931/81
- Cinnabarinea graulichii Frič, Kreuzgr. katalog 1935/34
- Lobivia fričii Rausch, K.u.a.S. 1973/220
- Lobivia tiegeliana var. fričii Rausch 1975

Polní čísla:
EZ 260 - Lobivia fričii, Near Rodeo, 2800m
WR 513 - Lobivia tiegeliana v. cinnabarina, Iruya, Salta, Argentina
WR 513a - Lobivia tiegeliana v. cinnabarina, Iruya

Popis: Ploše kulatá, až 7 cm silná, s malým řepovitým kořenem, cca 20 rovných žeber, areoly 7 mm od sebe vzdálené, okrajových trnů 9 - 11, jsou měkké, k tělu ohnuté, 7 mm dlouhé, středový trn 0 - 1, ohnutý nahoru, 8 mm dlouhý. Květy 30 mm dlouhé a 35 mm široké, vnější okvětní lístky lancetovité, ven zahnuté, vnitřní zahnuté, špinavě fialovočervené. Plod kulatý, polosuchý. Semeno kulaté až helmovité, důlkované, s bazálním hilem. Typové stanoviště Salta, Rodeo-Nazareno.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Jsou to rostliny, o kterých nás informoval Frič. Frič sbíral větší samostatné rostliny s bílými květy současně s menšími Echinopsis obrepanda a dal jim jméno Lobivia graulichii (= Echinopsis ancistrophora Speg.). V téže krajině ale rostou i menší, odnožující rostliny s malými, červenými květy, tyto pojmenoval var. cinnabarina (Kaktusář 1931). Zřejmě rozpoznal směšnou situaci, že k bíle kvetoucí Echinopsis je jako varieta přiřazena červeně kvetoucí Lobivia a tak obě opět odloučil (Kreuzgr. Katalog str. 34). Tady najdeme Lobiviopsis graulichii s bílými květy a Cinnabarina graulichii s červenými. Ve snaze vymotat se z tohoto zmatku volil jsem pro tuto populaci název Lobivia fričii. Později jsem byl toho mínění, že tyto jsou příbuzné Lobivia tiegeliana a s tím přišel na jeviště znovu zmatečný název var. cinnabarina.

Odkazy:
http://www.cactus-art.biz/schede/LOBIVIA/Lobivia_cinnabarina/Lobivia_cinnabarina/Lobivia_tiegeliana_cinnabarina.htm jako L. cinnabarina, ale je to fričii
http://www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=331 cinnabarina
http://www.succseed.com/samen-kakteen/lobivia/lobivia-tiegeliana-v-fricii-mn-322-s-nazareno-3200m-salta-arg.html

Poznámka: Už u Lobivia sanguiniflora jsem se zmínil, že přiřazení tohoto taxonu k Lobivia tiegeliana mi nějak nesedí. Když se na ně totiž podíváte (obzvlášť výrazné to je na tomto odkazu
http://www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=331), jsou to úplně jiné kytky. I popisy se hodně různí. Vůbec nejvíc mi ale vadí naleziště, které má být v areálu výskytu Lobivia sanguiniflora, dost daleko od nalezišť Lobivia tiegeliana. Ze všeho nejvíce mi tato bývalá Lobivia fričii připomíná L. sanguiniflora var. breviflora. Jediné, co u tohoto taxonu jde spíše k tiegelianě než sanguinifloře, je tmavý jícen květu. Zkrátka – ono na tom sice až tak moc nezáleží, ale nejraději bych vedl tuto rostlinu postaru jako samostatný druh Lobivia fričii.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek, morče, jvinar, horizontik, libryb, Rozkošné Kaktusy, Kristian, belinda, Hanka, dodo, jenda, peri, Maus, DrTom, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 21. bře 2013 09:03 #27356

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
LOBIVIA WRIGHTIANA Backbg., BfK 1937/12
- var. brevispina Backbg., 10 J. Kaktfg. 1937/28
- Lobivia chilensis Kníže n.n.

Polní čísla:
EZ 17 - La Mejorada
KK 788 - Rio Mantaro, Peru, 2200-2800m
KK 1022 – Lobivia wrightii var. ancistroides n.n., Acobamba, 2800 m, Peru (?)
KK 1545 - Lobivia wrightiana v., Huancavelica, Peru, 2800m
TB 294.1 - Izcuchaca, Huancavelica, Peru, 3349m
WR 396 - Lobivia wrightiana, La Mejorada, Huancavelica, Peru
FR 632 – Rio Mantaro Tal, Peru



Popis: Podobná druhu Lobivia backebergii (Werd.), jednotlivá, někdy i odnožující, kulatá s malým řepovitým kořenem, žeber 16 - 17, okrouhlé hrboly jsou více výrazné, okrajových trnů 7 - 9, středový trn 1, až 7 cm dlouhý, všechny trny měkké, tykadlovité a zahnuté. Květ 50 mm dlouhý a široký, růžový, s tenkou květní trubkou, tyčinky nahoře růžové, pestík bílý nebo také růžový. Plod kulatý, 10 mm široký, okrově růžový, polosuchý a nestejně pukající. Semeno pytlovité, 1,5 mm dlouhé, 1 mm široké, testa nepravidelně důlkovaná a hrbolatá, hilum velké, rovné nebo jen málo šikmé. Domovinou je Peru, Huancavelica - La Mejorada - La Esmeralda - Mayoc - Caja.



Citace W. Rausch – Lobivia 85: Barva květů vykazuje velmi jednotnou růžovou, pouze tyčinky, resp. blizna varíruje od bílé po růžovočervenou. Lobivia chilensis Kníže n.n. z Volcan Tacora je podvrh.

Citace W. Rausch – Lobivia 75 (v rámci stati o Lobivia backebergii): Jako nejsevernější formu najdeme u La Mejorada Lobivia wrightiana Backbg., jejíž měkké trny, plod a semeno jsou podobné Lob. backebergii a gracilní květy jsou ještě ozdobnější. U Lobivia winteriana Ritt. jsou areoly tenčí, květy větší a barva tmavší. Lobivia zecheri Rausch z Ayocucho má trny tvrdě píchavé a květy trochu hrubší. Na chilské hranici našel Kníže rostliny, které jsou velmi podobné Lobivia wrightiana, mají však menší květy a červenavé blizny (Lob. wrightiana bílé). Pojmenoval je Lobivia chilensis.



Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
3229, 3759 wrightiana, winteriana a recondita, 15609, 15748, 20745, 23872

Odkazy:
http://public.fotki.com/cactus/cactus-1/lobivia/lobivia-wrightiana/ wrightiana
http://www.flowerservant.com/default.asp?page=catalogue/catalogue02&currPos=0&fID=102&slika=229&id_skupina=2
http://www.lobivia.pl/wrightiana/foto.html
http://www.kakteenweb.de/Fotos/Lobivia/wrightiana.html
http://www.agoracactus.com.ar/index.php?topic=18630.0

Možnosti záměny: Lobivia wrightiana je natolik typická, že je zcela nezaměnitelná. Kdo ji jednou viděl, pozná ji už vždy.
Jeden malý semenáček, velikost cca 2 cm, ještě bez středových trnů:


Poznámky: I mezi nespecialisty na lobívie často pěstovaný druh. Není divu. V dospělosti mívá hodně atraktivní trny a její květy jsou neobyčejně zvláštní. Pěstování je poměrně snadné, snad jen bych ji moc nevystavoval mrazům. Sice je většinou schopná nějaký mrazík přežít, ale dlouhodobé teploty kolem nuly na ní zanechávají stopy v podobě fleků a dlouhé jarní rekonvalescence.
Ve sbírkách se objevuje několik forem L. wrightiana. Původnímu Backebergovu popisu odpovídají přesně nálezy W. Rausche s číslem WR 396 a i další položky od La Mejorada. Poněkud odlišné jsou Knížeho sběry KK 788 a KK 1545. Tady jedna je:


První odlišností byly růžové blizny a často i celé pestíky. Ty Rausch původně neznal. Krásně to dokumentuje morče ve svém příspěvku č. 3759. Hlavně ale z těchto semen vyrůstaly rostliny mnohem variabilnější v barvě těla (někdy i hodně světle zelené – příspěvek ILPAZK č. 3229), síle a barvě trnů (od „klasických“ po mírně ohnuté, tvrdé a jasně žluté, ojediněle dokonce až 3 středové – příspěvek Ruda č. 20745) a barvě květů (od „klasických“ lila po tmavě růžové). Protože ale z většiny těchto semen vyrůstaly i běžné wrightiany, těžko bylo možné vyčlenit nějakou varietu. Jednalo se tedy spíš jen o rozšíření variačního rozpětí druhu.
Další zajímavé formy představují L. chilensis, recondita a acchaensis, o těch raději v samostatném příspěvku. Nejdříve ale var. winteriana.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek, morče, horizontik, Kristian, peri, DrTom, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 21. bře 2013 09:20 #27357

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Lobivia wrightiana var. winteriana /Ritt./ Rausch
- Lobivia winteriana Ritt., K.u.a.S. 1970/146

Polní čísla:
FL 56 – Lobivia winteriana, Villa Azul, 2470 m, Peru
FR 1312 - Lobivia winteriana, Villa Azul, Peru
FR 1313- Lobivia winteriana, Huancavelica, Peru





Popis: Kulatá až krátce cylindrická, až 7 cm silná, žeber 13 - 19, areoly od sebe vzdálené 2 - 5 mm, okrajové trny 6 - 14, přilehlé, až 7 mm dlouhé, středové trny 0 - 3, šídlovité a zahnuté, až 6 cm dlouhé. Květ 7 - 9 cm dlouhý a 8 cm široký, okvětní lístky kopinaté, purpurové až karmínové, tyčinky zelené a nahoře purpurové. Plod a semeno podobné Lobivia wrightiana Backbg., typové stanoviště: Huancavelica, Villa Azul.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Tyto populace z Huancavelica jsem původně sloučil s jejich příbuznými od Rio Urubamba (Lobivia hertrichiana) a La Paz (Lobivia backebergii), ukázalo se však, že na každém areálu se nacházejí regionální variety, takže jsem tyto tři typy (bez potřebných subspec.) opět oddělil.

Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 410, 4690

Odkazy:
http://www.cactus-art.biz/schede/LOBIVIA/Lobivia_winteriana/Lobivia_winteriana.htm
http://public.fotki.com/cactus/cactus-1/lobivia/lobivia-wrightiana-/
http://www.cactaceae.eu/i-cactaceae/item/153-lobivia-wrightiana-var-winteriana-ritt-rausch

Poznámky: Tato jasně oddělitelná varieta není v těle tak atraktivní jako typ. Sice W. Rausch zmiňuje středové trny až 6 cm, ale takové jsem zatím neviděl. Spíše to jsou rostliny bez středových trnů nebo s jedním trnem 6 mm. Hodně zajímavé jsou ale velké květy. Mají mimořádně tenkou trubku. V barvě jsou květy variabilní od světle lila po tmavě růžové, často se světlým až bílým jícnem. A jak zmínil morče, květy vydrží podle počasí 2 – 4 dny. Na malém semenáčku vypadá ten obří květ až neskutečně:


Asi před 15 lety jsem si v Chrudimi koupil rostlinu s označením L. winteriana, která ale winterianu vůbec nepřipomíná. Jen květy má zcela typické. Jestli je to nějaký hybrid nebo o co vlastně jde, nemám tušení. Jisté je, že se s nějakou winterianou někde určitě potkala. Je to ale velice odolná kytička, produkující spousty květů a tak se s ní rád chlubím.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: miro, morče, horizontik, Henry, Kristian, belinda, Hanka, dodo, DrTom, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 21. bře 2013 10:45 #27360

  • Henry
  • Avatar uživatele Henry
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Příspěvky: 2397
  • Obdržená poděkování 5857
Lobivia wrightiana v. winteriana WR od p. Šibala
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek, miro, morče, horizontik, belinda, pavelp, HonzaC, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 21. bře 2013 13:28 #27371

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Lobivia chilensis n.n.

Polní čísla:
KK 641 - Lobivia chilensis, Putre, Chile, 3800m
KK 642 - Lobivia chilensis fma., Putre, Chile, 3800m

Odkazy:
http://kaktus.mablog.eu/index.php/l/lobivia/20-lobivia-wrightiana-v-chilensis
http://kaktusy.atlas-roslin.pl/gatunki/Lobivia_wrightiana_var._chilensis.htm
http://www.cactuspro.com/biblio_fichiers/pdf/Echinopseen/Hefte/Infobrief%202009-47%20FE.pdf - str. 63 (24 v pdf)

Poznámka: W. Rausch tento taxon vůbec neuznává, mně osobně se zdají tyto rostliny docela odlišné a pokud opravdu pocházejí z odděleného naleziště, klidně bych je jako varietu bral. Tím spíš, pokud se rovněž jen mírně odlišná L. acchaensis uvádí dokonce jako samostatný druh. Problém je, že kromě Knížeho sběrů žádný další neexistuje a tato populace tedy nebyla opakovaně sbírána. Navíc se zdá, že v řadě sbírek se pod tímto jménem a dokonce i KK číslem pěstuje kdeco. I ty rostliny, které uvádí ve výše uvedeném odkazu E. Scholz, nemají s L. chilensis nic společného a autor tento taxon zjevně nezná. S barvou pestíku a blizny je to totiž přesně obráceně, než jak v článku píše. Tedy L. wrightiana bílá nebo u pozdějších nálezů růžová, u L. chilensis VŽDY růžová. Toto konstatování je uvedeno už u prvního uvedení taxonu do literatury v Rauschově Lobivia 75 a následně i v popisu (neoficiálním) v Haageho Kakteen von A biz Z.
Čím se tedy liší L. chilensis od L. wrightiana? Je celkově menší, jemnější a pomaleji rostoucí. Od počátku roste spíš nahoru než do šířky. Trny jsou řidší a kratší. Středový trn je maximálně jeden v areole a je pouze 2 – 3 cm dlouhý. Květy bývají menší, do 4 cm, světle růžový. Semen je v plodu málo, většinou do 15. Jako typickou a „pravou“ můžete brát tuto odnož z rostliny, pocházející ze semen KK 642 přímo od Karla Knížete:


Velmi podobné rostliny se daly vidět pod číslem KK 641 ve sbírce pana Schönfelda na okraji Grazu. Jenže to bylo v roce 2000 a mám je jen na diáku. Další rostliny mám z výsevů semen od různých dodavatelů a tady už si jejich pravostí nejsem jist. Tyto by snad mohly být,


ale více se uvidí za pár let. Mám ale i tuto rostlinu


a o té si myslím, že už je přinejmenším „sprsknutá“ s klasickou L. wrightiana. Ještě mladý semenáček ve "čtyřce" květináčku, ještě bez středových trnů:
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Kristian, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 21. bře 2013 13:33 #27372

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Lobivia acchaensis Scholz, Kral et Wittau

Polní čísla:
ES 134, 135, 168, 169, 170 – Lobivia acchaensis, Rio Apurimac to Acomayo, Peru

Odkazy:
http://www.cactuspro.com/biblio_fichiers/pdf/Echinopseen/Hefte/Infobrief%202006-40%20FE.pdf
http://imageshack.us/photo/my-images/98/lobiviaacchaensishjw246.jpg/

Poznámka: Na samostatný druh to nevidím, ale jako varieta, proč ne. Od typu se liší především v květu, který je výrazně větší a vyloženě tmavě růžový. Ostatně fotky v odkazu na Echinopseen jsou docela výmluvné. Podobně kvetou i moje tři rostlinky, které jsem coby minisemenáčky dostal darem od skupinky kaktusářů z Magdeburgu. Nejdřív jsem si myslel, že to jsou normální wrightiany a netušil jsem, proč jim říkají jinak. Také jsem je jako L. wrightiana dlouho označoval. Až později začaly tvořit středové trny, které jsou ani ne tak silnější, ale každopádně mnohem tvrdší, u jedné z rostlin vyloženě rovné, u zbývajících dvou mírně zprohýbané. I tím se od nominátní variety liší. Následovaly ony odlišné květy a konečně i nalezení popisu ve výše uvedeném odkazu.


Poslední úprava: 21. bře 2013 16:00 napsal HonzaC.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Kristian, Hanka, dodo, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 21. bře 2013 13:44 #27373

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Lobivia recondita n.n.

Polní čísla:
KK 790 (bývá zkomoleno na KK 796) - Lobivia recondita, Huancavelica, Acobamba, Peru, 3500m

Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 405 poslední fotka, 3759

Poznámka: Je to tak trochu problematický taxon. Nejen že nikdy nebyl publikovaný jeho popis, ale nikdo se o něm nezmiňuje ani v literatuře. Rausch ani Ritter ho neznali. Přesto existuje a dokonce (bohužel) ve dvou formách, nepříliš si podobných.
Forma, kterou prezentují ve svých příspěvcích jans_c a morče, je u nás už slušně rozšířená (stejně tak v Polsku a i v Německu). Je podobná klasické L. wrightiana, ale bývá v dospělosti enormně otrněná. Způsobují to zejména odstávající horní okrajové trny, které bývají stejně dlouhé jako trny středové. Ty u některých rostlin chybí, ale ony okrajové je bohatě nahradí. Květy jsou v podstatě stejné jako u typové L. wrightiana. Pestík je vždy bílý.
Druhá forma je výrazně jiná a velice vzácná. U nás jsem ji zatím ve sbírkách nepotkal, což mě mrzí, protože jednu rostlinu vlastním. Už v článku o L. arachnacantha jsem se zmínil, že jsem v roce 1985 dělal obří výsev semen přímo od pana Knížete, bohužel s běžným tristním výsledkem. Jednou z vysévaných porcí byla i Lobivia recondita KK 790. Z cca stovky semen vyklíčila dvě. To mě u této položky až tak nemrzelo. Jednak mi nic neříkalo jméno a druhak semenáčky byly krajně neatraktivní. Světle, skoro až nezdravě zelené sloupky s krátkými a měkkými trníčky. Když asi ve 4 cm poprvé vykvetly, květ tvarově trochu připomínal L. wrightiana, ale barva ne. Ta byla sytě růžovočervená, ale tak nějak zvláštně tlumená, žádná „zářivka“. Nic moc. Květy ale vydrží podle počasí opět až 3 dny, jen postupně blednou. Jenže už během této sezóny začaly oba semenáče protahovat horní orajové trny a na podzim jeden z nich udělal i první trn středový a já nestačil koukat. Délka asi 8 cm. Umínil jsem si, že příští jaro určitě opylím květy a zamořím sbírky. Bohužel, nestalo se. Právě ta rostlina s tím fousem přes zimu odešla a mně zbyla jen jediná. Mám ji pořád, má výšku asi 20 cm, průměr nějakých 8 cm a dodnes vypotila jedinou odnož. Jak vypadá, napoví fotka.


Vzhledem k tomu, že jsem v našich sbírkách a ani na internetu zatím na podobnou rostlinu nenarazil, zatímco na ten první typ ano, myslel jsem si, že ta moje kytka je nejspíš nějaký kříženec nebo omyl (i když původně byly dvě a prakticky stejné). Stávalo se jak u KK, tak i u jiných dodavatelů semen, že postupem času dodávali pod jedním číslem různé druhy. Smířil jsem se s tím, že zkrátka mám zajímavou kytku, ale kdoví, co to je. Jenže v roce 2011 jsme byli v létě na dovolené na italském poloostrově Gargano. Den před odjezdem domů jsem holky vezl do městečka Vico na trhy. Což je něco, co mě absolutně nebaví, tak jsem nejdřív zapadl do kavárničky na kafe a pak se jen tak coural po uličkách. U jednoho domku mě zaujal velký stůl a na něm kaktusy. Majitel, starý pán, seděl vedle v křesílku a tak jsem to zkusil. Italsky neumím, zkusil jsem angličtinu, vrtěl hlavou, tak němčinu, něco trochu pochopil, protože mi pokynul, abych šel dál. Rozhovor nula nula nic, jazyková bariéra byla značná. Sbírečka pěkná, pečlivě vedená s krasopisně napsanými cedulkami, litoval jsem, že jsem nechal foťák holkám, aby si mohly nafotit jejich tržní běsnění. Lobívií měl pár a mezi nimi i dvě, které jako kdyby té mé reconditě z oka vypadly. Pohled na jmenovku moje překvapení dokonal. Echinopsis recondita, sice bez čísla, ale to nevadilo. Zčásti německy, zčásti pantomimou jsem z něho dostal, že „sí-sí, Karl Knyce“ a tímtéž způsobem jsem vydyndal slib, že je vyfotí v květu, květy opylí, fotky pošle na mail a semena na adresu, kterou jsem mu napsal. Byl jsem přitom v tom italským vedru zpocenej jak dveře od chlíva, ale jeho neustálé sí-sí, dávalo naději. No, asi tušíte, že zvadla, na obojí čekám dodnes (respektive už nečekám). Ale byl to pro mě důkaz, že doma žádnou blbost nemám, že tato recondita skutečně existuje. Teď jen kde ji vzít? Na Gargano už kvůli tomu nepojedu, navíc bych k tomu domku ani netrefil.
Nicméně si dovolím vás požádat o spolupráci. Kdybyste věděli o někom, kdo tento typ recondity vlastní, byť v jediném exempláři, dejte vědět. Tohle namnožit by vůbec nebylo marné.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: morče, horizontik, Kristian, Petr, Hanka, dodo, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 25. bře 2013 08:40 #27446

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
LOBIVIA ZECHERI Rausch. Succ. 1971/146
- var. fungiflora Braun, Stachelpost 1973/138

Polní čísla:
ES 154 - Socos, Ayacucho, Peru, 3430m
EZ 26 - Ayacucho to Huanta, 2400m
GC 315.03 - North of Ayacucho, Peru
KK 442 - Ayacucho to Huanta, Peru
TB 293.1 - Ayacucho, Ayacucho, Peru, 2615m
WR 407 - Ayacucho to Huanta, Ayacucho, Peru, 2400m



Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá nebo jen málo odnožující, kulatá až poněkud protáhlá, 6 - 7 cm silná, modrošedozelená s fialovým nádechem, žeber 12 - 18, rovná nebo lehce stočená, areoly 15 - 20 mm vzdálené, okrajových trnů 7 - 9 - 11, středový trn 0 - 1, až 8 cm dlouhé, jehlovité až šídlovité, píchavé. Květ 3 - 4 cm dlouhý a široký, fialovočervený a uvnitř bílý, pestík a tyčinky fialovorůžové až červené. Plod kulatý, 10 mm silný, suchý. Semeno až 2 mm dlouhé, s nepravidelně hrbolatou testou. Typové stanoviště: Peru, mezi Ayacucho a Huanta. Extrémní populace z příbuzenstva Lobivia hertrichiana Backbg.

Citace W. Rausch – Lobivia 75 (v rámci stati o Lobivia backebergii): Lobivia zecheri Rausch z Ayocucho má trny tvrdě píchavé a květy trochu hrubší.

Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 4881

Odkazy:
http://www.lobivia.pl/zecheri/zecheri.html
http://public.fotki.com/GunnarHatletveit/echinopsis/lobiviazecheriwr407.html#media
http://www.kakteenfreunde-muenster.de/gallery/main.php/v/kaktus-point/lobivia+zecheri+var+fungiflora.jpg.html
http://www.bildercache.de/bild/20100525-201146-740.jpg
http://cereus.lima-city.de/GL/Lobivia_zecheri.jpg
http://www.nnuzz.de/wp-content/gallery/lobivia-zecheri-2008/lob_zech_07-2008_2.jpeg
http://www.cactus-esterel.com/galeriewebcactus/pages/Lobivia-zecheri.htm



Možnosti záměny: Jak již napsal W. Rausch, jedná se o extrémní populace z příbuzenstva Lobivia hertrichiana, čímž je i dáno, s čím se dá nejsnadněji splést. Je tu ale několik znaků, které ji odliší. Jako první je třeba uvést tendenci k sloupovitému růstu, i když se v popisu mluví i o kulatém tělu. Velice výrazné je otrnění. Často se moc nedají odlišit okrajové a středové trny, bývají stejné. Tedy dlouhé, silné, tvrdé. Květ je nápadný tenkou trubkou, tou připomíná svoji příbuznou L. wrightiana. Barva květu připomíná L. backebergii, jen málo rostlin má květy červené. Bílý střed je pravidlem. U některých rostlin je bílý pás až do poloviny květních plátků, u jiných je bílý pouze vnitřek trubky, ale ta bílá tam vždy je.

Poznámky: Pravdou je, že některé rostliny se od velice variabilních L. hertrichiana a L. backebergii prakticky neliší a naopak i ve výsevech těchto dvou druhů můžete najít kytky, kterým by jméno L. zecheri docela slušelo. Jedna taková zecherka s tělem L. hertrichiana a květem L. backebergii je na této fotce. Onen typický bílý střed květu je u této rostliny velice úzký tak hluboko, že na fotografii není vidět. Ale je tam :) . Je pravdou, že nebýt to dvacetiletá odnož z rostliny vypěstované panem Schwengerem z Vídně z originálních semen WR 407, dám ji jmenovku Lobivia backebergii a nebudu se za ni stydět.


Ve své náročnosti nebo spíše nenáročnosti na podmínky pěstování se nijak neliší od svých příbuzných. Chcete-li mít nízké, kompaktní rostliny s dlouhými trny, volte tvrdé podmínky volné kultury.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek, horizontik, dodo, DrTom, pavelp, Dejmon

Lobivia a Echinopsis od A do Z 25. bře 2013 09:07 #27448

  • Filip Jelínek
  • Avatar uživatele Filip Jelínek
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Příspěvky: 2692
  • Obdržená poděkování 5100
Honzo ty jo to už finišuješ, nebo už si protkl cílovou pásku v tomhle tématu? Každopádně děkuju, myslím, že mi to otevřelo obzory výrazně stran Lobivií. Rozhodně jim dám trochu víc prostoru k vyjádření ve svojí sbírce :!: B)
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: HonzaC

Lobivia a Echinopsis od A do Z 25. bře 2013 09:23 #27449

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Jojo, přátelé, klasické lobívie máme hotové. V literatuře a na internetu se občas objeví i další jména, ale z nich bývám spíše rozpačitý. V roce 2010 se například objevil prvopopis W. Rausche v Echinopseen pro Lobivia kuehnrichii var. antennifera. Důvodem oddělení od L. kuehnrichii má být jednotná zelená barva těla a jednotné červené květy + dlouhé, tykadlovité středové trny. Polní číslo WR 238b. Budiž. Jenže L. kuehnrichii je stále oficiálně varietou L. haematantha, takže by antennifera mohla být jedině ještě nižší taxonomickou jednotkou, tedy formou. Nebo už Rauschovy variety od L. haematantha zase někdo oddělil všechny? Já vím jen o densispině.
Pak tu třeba máme od roku 2009 Lobivia krahn-juckeri. Teda já ji nemám, jen se o ní zmiňuje H.J. Wittau opět v Echinopseen. Když se podívám na fotky, je to normální L. caineana. Prý roste na izolovaném místě daleko od caineany. Což může být, ale že by hned nový druh? Nevím, a tak to nechávám koňovi. Určitě by se našlo podobných případů víc. Že je v lobíviích zmatek, to teda je a že v nich zmatek ještě dlouho bude, to teda bude.

V Rauschově Lobivia 85 máme k lobkám přiřazeny i akantokalycia. A tak, když už podle toho Rausche jedu, hodím sem ještě v průběhu týdne i ta. Ať to máme komplet. Teda pokud vám to nebude vadit. :lol:
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek, miro, Mamlas, horizontik

Lobivia a Echinopsis od A do Z 25. bře 2013 09:31 #27450

  • HonzaC
  • Avatar uživatele HonzaC
  • OFFLINE
  • Vážený přispěvatel
  • Příspěvky: 870
  • Obdržená poděkování 7402
Filip Jelínek napsal:
... Rozhodně jim dám trochu víc prostoru k vyjádření ve svojí sbírce :!: B)
Přesně tohle já si říkám, když tu pročítám gymna, sulky, mamky atd. :woohoo: Jenže to by se jeden musel nejspíš rozvést, seknout s prací a nakrást miliony na pěstební zařízení. Hrozná záliba, ty kaktusy! :evil: Jestli to nemají lepší třeba takoví televizní maniaci. Těm stačí bedna, gauč a ovladač. :P
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Filip Jelínek

Lobivia a Echinopsis od A do Z 25. bře 2013 10:04 #27456

  • Filip Jelínek
  • Avatar uživatele Filip Jelínek
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Příspěvky: 2692
  • Obdržená poděkování 5100
HonzaC napsal:
V Rauschově Lobivia 85 máme k lobkám přiřazeny i akantokalycia. A tak, když už podle toho Rausche jedu, hodím sem ještě v průběhu týdne i ta. Ať to máme komplet. Teda pokud vám to nebude vadit. :lol:
Hele Honzo, prosimtě, udělej na to vlákno Acanthocalycia od A do Z ať to lidi nemate.
Já vim, že je ta jedna část fakt k lobiviím blízko, ale přeci jen bych je radši viděl sólo. ;)
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

Lobivia a Echinopsis od A do Z 25. bře 2013 10:17 #27458

  • Jirka Konstantinovič
  • Avatar uživatele Jirka Konstantinovič
  • OFFLINE
  • Moderator
  • relaxační pěstitel kaktusů a sukulentů
  • Příspěvky: 196
  • Obdržená poděkování 148
Taky bych se přimluvil za samostatné vlákno, už kvůli přehlednosti. Nakonec v Lobivia 85 jsou připlácnuté i Mediolobivia a taky tady nejsou :-)
Poslední úprava: 25. bře 2013 10:18 napsal Jirka Konstantinovič.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Vygenerováno za 0.352 sekund
Powered by Kunena fórum
   
Copyright © 2018 Klub kaktusářů Plzeň. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.